„Jsme rádi, že nám Ziklík takhle pomáhá. Všichni doufáme, že mu to vydrží,“ prohlásil brněnský střelec Michal Škoda po pátečním vítězství v Jihlavě.
Týden předtím proti Teplicím si Zikl z pozice náhradníka osahal, co znamená ligový fotbal.
„Soubojově je to na úplně jiné úrovni než v dorostenecké kategorii. Oba stopeři byli aspoň o pět centimetrů vyšší než já a bylo znát, že už mají něco nahraného v mužské kategorii,“ líčil. „Bylo tam víc loktů a rukou, jednou jsem dostal přímo do hlavy. Ale to se dalo čekat.“
Brněnský zelenáč se nenechal zastrašit a v Jihlavě už vběhl na hřiště od začátku. A opět si vedl znamenitě. Srdnatý výkon okořenil drzou kličkou, po níž Zbrojovka vstřelila druhý gól.
„Chtěl jsem, aby hrál v klidu jako v dorostu. Klobouk dolů před ním. Udělal obrovský kus práce, dokáže dobře hrát tělem. Navíc je obrovská bedna, takže dokáže hrát kolmo k bráně,“ chválí trenér Roman Pivarník.
A to ještě Zikl nepředvedl to, co jej zdobí nejvíc: góly. Moře gólů. Za posledních pět let mu jich ve Zbrojovce napočítali 109, ohromujících 17 zásahů stihl jen během letošního podzimu v dorostenecké lize. „Dokáže velmi dobře řešit situace v šestnáctce. Nemá to vydřené, ale zakončuje s lehkostí,“ oznamuje Pivarník.
Už jen nebouchá do balonu
Nebylo to tak přitom vždycky. „Martin měl fyzické předpoklady, aby se dokázal jako střelec prosazovat, ale chyběla mu lepší technika, výběr místa a součinnost s ostatními spoluhráči,“ přibližuje kouč brněnského dorostu Pavel Šustr, sám bývalý ligový útočník. „Na těchhle činnostech jsme delší dobu pracovali a v posledním roce se i díky jeho pracovitosti a poctivosti v tréninku dokázal rozvinout jeho potenciál. Umí se dostat do brankových příležitostí, umí si je i sám vytvořit. A v posledním půlroce dokázal tyhle situace řešit tak, jak bylo potřeba. Získal přehled a nebylo to už jen bouchnutí do balonu, ale cíleně věděl, kam zakončuje.“
Ve Zbrojovce tak možná zraje mimořádně výkonný kanon. Zikl není žádný velký hračička, ale přímočarý buldozer. „Jsem spíš do soubojů a do vápna. Občas rád udělám kličku a pohraju si, ale spíš jsem bijec,“ popisuje obdivovatel Zlatana Ibrahimoviče. „Možná by mohl být občas trochu skromnější, ale je to fantastický hráč a líbí se mi jeho styl. Takhle nějak bych chtěl na hřišti vypadat, ale ještě bych tedy musel trošku povyrůst.“
Co rozhodně roste, je jeho sebevědomí. Do prvního týmu Zbrojovky si jej vytáhli před třemi týdny, od té doby už se stihl otrkat.
„Je jasné, že ze začátku jste radši ticho a rozkoukáváte se, jaké to tam je. Ale cítím, že je to lepší, už si s klukama normálně povídáme. Kluci už mi věří, když viděli, jak hraju,“ těší Zikla, který kromě fotbalu musí zvládat také školu. „Tím, že chodím na sportovní gymnázium, je tam nějaká tolerance, ale je to hodně náročné. Já jsem takový trojkař,“ prozrazuje.
Na hřišti mu to ovšem jde na jedničku. V dospělé lize Zbrojovce pomohl ke dvěma výhrám, té dorostenecké Brňané i díky němu s náskokem vévodí. „I s trenéry tvoříme super partu. Daří se nám i díky tomu, že se znovu sešel ročník 99. V minulé sezoně jsme hráli o záchranu, ale zase jsme si začali vážit výher. Teď se nám všem daří a doufám, že to zůstane co nejdéle,“ sděluje Zikl, o nějž se zajímaly i jiné kluby. „Když jsem ještě neměl smlouvu ve Zbrojovce, tak tam byly nějaké telefonáty. Ale rodina, škola i všechno ostatní mě drží tady. Jsem rád v Brně, a jestli to půjde, tak tu budu chtít zůstat co nejdéle.“
Pokud bude pokračovat ve svém růstu, mají se ve Zbrojovce na co těšit. „Všichni mi gratulují, což je příjemné, ale je to zatím jenom začátek. Doufám, že startů bude čím dál víc, časem bych se chtěl chytit i v základní sestavě,“ plánuje Zikl.
