Čtvrtého ledna odstartujete zimní přípravu. Máte už představu, s jakým kádrem do ní vstoupíte?
Nějakou už máme. Může se stát, že odejde Hájovský a možná Karafiát. Lima dostává volnou ruku. Nechceme ho tu držet a on chce hrát. Má i problémy s vízem. Je to s ním celé takové kostrbaté.
Když si vezmeme zrovna angažmá Limy, to se moc nepovedlo. Jako celý podzim.
My a asi i on jsme čekali víc. Je to výborný kluk, ale sportovně není lepší než naši mladí hráči. Nic mu nezazlíváme. Nepovedlo se to. Úplně v klidu jsme si řekli, že už s ním nepočítáme. Stejně jako nepočítáme s Buchvaldkem. U něj neusilujeme o prodloužení hostování.
A co Linhart? Mluvilo se o tom, že nechce prodloužit smlouvu.
Projevil zájem odejít. A já si taky myslím, že potřebuje změnu. Dlouho na něj nabídka nebyla, teď jeden klub vyskočil. Budeme tak kromě obranné řešit i útočnou fázi. Někdo se objeví na zkoušce. Nějaké hráče přivedeme. Tým se nám nerozpadne.
Jak vůbec vypadá situace s trenérem?
Doufám, že v nejbližších dnech ho představíme. Už jsme v podstatě rozhodnutí, čekáme jen na schválení majitelů.
I přes odchody se budete snažit držet linii, kterou jste v létě nastavili? Hrát s vlastními odchovanci.
Za mě jednoznačně. S klukama jsme si prožili nějaký podzim. A když už jsme si ho prožili a hráči získali zkušenosti, tak by byl krok zpátky je odstavit a přivést nějaké jiné. To, že potřebují mít o dva opěrné body na hřišti víc, to je jednoznačné. Budeme hledat.
Jak byste vůbec označil podzim?
Jsem na vážkách, jak ho pojmenovat, ale odsoudit ho, že to bylo strašný, taky nejde. Byla to pro nás velká neznámá.
Dá se říct, že byl zatím váš nejtěžší v dráze funkcionáře?
Jednoznačně. Doufám, že nic horšího už nezažijeme. Třikrát jsem byl během podzimu rozhodnutý, že skončím. Po jednom ze zápasů jsem i šel za akcionáři klubu s tím, že rezignuji. Byl jsem šťastný, že je konec.
Nesete si nálepku dlouhodobě nejúspěšnějšího jihočeského klubu. V jaké situaci je Dynamo teď?
Lidi porovnávají neporovnatelné. V minulosti byl rozpočet jinde, a když jsou jiné peníze, je i jiný sport, hráči, možnosti. Dneska máme zhruba třetinový rozpočet oproti předchozím rokům. Tady v kancelářích sedí pár lidí, ale pořád se to snažíme držet na nějaké úrovni, aby sem hráči chtěli. Věděl jsem, že v této sezoně o postup hrát nebudeme a ani nechceme, ale lidé mají v hlavách, že jsme Dynamo a musíme hrát nahoře. Pracujeme v možnostech, jaké máme. Jestli si někdo myslí, že prostředky umí zhodnotit líp a za ty peníze přivede lepší hráče, tak jsem svoji funkci nabízel.
Dřív jste měl na starosti sportovní část a nad vámi byl ještě někdo. Teď je všechno na vás jako jediném člověku. Tím pádem na vás padá kritika i jediná zodpovědnost. Když tvoříte kádr, máte se s kým poradit?
Není to tak, že si ráno rozmyslím, že přivedeme tohohle hráče, a jde se na to. Máme tady nějaký trenérský štáb, se kterým to konzultujeme. Na konci ale musím udělat rozhodnutí a nesu si zodpovědnost. Je to třeba případ Lima, který se nepovedl. Nemůžu tu vinu házet na nikoho jiného.
A nechybí pak člověk, kterého můžete seřvat za to, že špatně sestavil kádr?
Je to věc nastavení. Všude to funguje nějak... Možnost by byla, aby nade mnou byl nějaký ekonom a já bych dělal sport. My jsme klub celkově zeštíhlili. Minimalizovali jsme ho a pracovní funkce se v klubu kumulují. Kumuluje se všechno možné. U mládeže bych taky potřeboval o tři trenéry víc, ale dovolit si to nemůžeme. Tak to je.
Jaký vůbec máte další výhled. Je klub existenčně ohrožený?
Nemyslím si, že je v ohrožení. Jen si nemůžeme vyskakovat. A vize? My si musíme pomoct prodejem hráčů. Sami od sebe to neufinancujeme. Hodně peněz nás stojí mládež a potřebujeme, aby se nám ty peníze nějak vracely.
A co prázdné tribuny na stadionu? Co s tím?
Je to jen o výsledcích. Když budeme hrát první nebo druhé místo, lidi přijdou. Teď chodí jen nejvěrnější Dynamáci. Ale je to vidět všude v republice. Ostrava je poslední, tak tam nikdo nechodí. Můžeme tady dělat, co chceme, ale marketingové akce jsou jen o stovkách lidí.
Doufáte tedy, že nejhorší jste už zažili?
Doufám, že jo. V situaci, v jaké jsme, je tahle cesta jediná a správná. Jinou ani nevidím. Když už jsme ji rozběhli a přežili, je hloupost z ní sestupovat. Nežijeme si nad poměry, ale platí, že to, co slibujeme, taky plníme.
