Tehdy se ještě rozhodl pokračovat u národního týmu a středočeský klub zvolil jako nástupce Karla Jarolíma, který zamířil k reprezentaci, Leoše Kalvodu. Pod jeho vedením Boleslav dobře začala, ale podzim skončila bídně: šesti zápasy bez vítězství. Proto teď trenéra mění znovu.
„V létě jsem to zvažoval, ale práce u reprezentace mě ještě naplňovala, necítil jsem, že bych ji chtěl ukončit,“ vrátil se Svědík k původní nabídce na pátečním setkání s novináři. „Roli hrálo to, že dvacítku a jedenadvacítku čekaly v té době důležité akce. Proto jsem chtěl ještě počkat.“
Teď už jste čekat nechtěl?
Přemýšlel jsem už trochu jinak. Jako trenér se chci vyvíjet, proto jsem se rozhodl nabídku přijmout.
Bylo to snadné rozhodování?
Práce u reprezentace je vždycky velká pocta, ale myslím, že v mém kariérním posunu je logický krok trénovat mančaft s ambicemi na poháry, se skvělým zázemím, ekonomicky stabilizovaný, s výborným hráčským materiálem. Jako hlavní trenér jsem byl zatím v Pardubicích a Ostravě, kde až takové možnosti nebyly. Proto to pro mě bude úplně nová práce.
Sledoval jste Boleslav na podzim?
Výhodou mé práce u reprezentace bylo právě to, že jsem viděl strašnou spoustu zápasů. Viděl jsem výkony týmů i hráčů, jen Boleslav jsem naživo sledoval šestkrát. Proto o kádru a herním projevu určitou představu mám.
O svých trenérských metodách„Zakládám si na komunikaci s hráči. Musí vědět, co chceme hrát, já je musím přesvědčit, že když to budou plnit, mohou být úspěšní. To je nesmírně důležité. K tomu týmová jednota, týmový duch, bez toho se moje práce nemůže pohnout. Jsem náročný na pohyb s míčem i bez míče, na disciplínu, to budu vyžadovat. Každý by chtěl hrát krásný fotbal, ale musí být i účelný a efektivní - to je rozhodující.“ |
Překvapilo vás, že Boleslav v posledních šesti zápasech nevyhrála?
To se stane. Nechci hodnotit, co se tu dělo, protože by to bylo nekolegiální. Názor jsem si udělal, ale teď přicházím se svou vizí, to bude rozhodující. Je škoda, že se nezvládly zápasy doma, že se proti Příbrami a Brnu dostaly góly v posledních vteřinách. To výsledek ovlivnilo, kdyby bylo o čtyři body víc, tak tu nemusíme takhle sedět.
Jaká je tedy vaše vize? Co chcete v Boleslavi změnit, zlepšit?
Začnu postupně, protože všechno má svůj čas. Teď to bylo hektické, vyřizovaly se formality, seznamuju se s hráči i prostředím a nechci hned říkat, že budeme hrát tak nebo onak. Hodně bude záležet na týmovém duchu - to je pro mě priorita. V hráčském kádru i realizačním týmu. Tam to musí fungovat stoprocentně. Chci nastavit určitá pravidla, která budeme chtít dodržovat na hřišti i mimo něj.
Změníte nějak realizační tým?
Žádné razantní změny nechystám. Chtěl bych hlavně se všemi mluvit, zatím jsem se bavil jen s Jirkou Saňákem, se kterým jsem spolupracoval i v reprezentaci. Určitě mi bude stát po boku, stejně jako David Jarolím, Martin Třasák, trenér brankářů... Budu od nich chtít nějaké informace, seznámíme se, pak si to vyhodnotím. Chci zjistit, jestli budou schopní plnit ty principy, na kterých mi záleží, jestli se s nimi ztotožní.
A co hráčský kádr? Co se bude měnit a v jakém časovém horizontu?
Chceme pracovat rychle. Příprava začíná 3. ledna, rád bych měl brzy jasno. V lednu se ještě může stát spoustu věcí, změny ještě mohou přijít. Ale výrazné určitě ne.
Čeho chcete v Boleslavi dosáhnout?
Rozdělil bych to. Jednoznačným sportovním cílem je pohárová Evropa, ale kromě toho bych rád, aby klub vychovával a zapracovával do sestavy mladé hráče. Aby se dostali na takovou úroveň, že se dostanou a udrží v mládežnických reprezentacích. Klubu to přinese ekonomické výhody. Bude mě taky zajímat juniorka, U19, chci být co nejvíc v kontaktu s mládežnickými trenéry.
O inspiraci v jiných sportech„Hledal jsem ji v hokeji, zhruba před deseti lety. Tehdy jsem měl k hokejistům blízko, dělal jsem jim kondiční přípravu. Převzal jsem si z ní pár věcí, které se potom vyplatily třeba v Ostravě. Ale teď to polevilo, spíš jsem se vzdělával a učil od ostatních fotbalových trenérů u reprezentací: od Luboše Kozla, Honzy Suchopárka, Václava Kotala. Z jejich názorů jsem si toho hodně vzal. Člověk si nesmí myslet, že všechno umí, musí se pořád vzdělávat. Hodně se mi líbila poslední stáž v Juventusu, inspirovalo mě, jak tam dodržují principy a nastavená pravidla, která jsou zásadní pro chod mužstva.“ |
V tomhle ohledu vám určitě přijdou vhod zkušenosti z mládežnické reprezentace.
Rozhodně. Vidíte spoustu zápasů, znám hráče z dvacítky, jedenadvacítky, byl jsem asistent u reprezentace do sedmnácti let. Mám přehled o talentovaných hráčích v republice, vždycky je výhoda, když takové hráče znáte, můžete je pak do klubu snáz přilákat.
Boleslav dobře zná Dušan Uhrin kterému jste dělal asistenta v Dinamu Minsk. Ptal jste se ho na místní prostředí?
S Dušanem jsem se tu potkal na jednom zápase, seděli jsme spolu. Ale bylo to neformální, viděli jsme se poprvé od doby, kdy jsme skončili v Minsku. O Boleslavi jsme se nebavili, bylo to spíš o tom, jak se máme, o rodinném životě.
Právě o Uhrinovi se přitom mluvilo jako o hlavní kandidátovi na post boleslavského trenéra. Vnímal jste to?
Vnímal jsem to poslední dva dny, kdy to už proběhlo tiskem jako zaručená zpráva... Ale všechno se opravdu odvíjelo od toho, že mě Boleslav oslovila už v létě a teď přišla druhá nabídka, která byla z mého pohledu tak zajímavá, že nešla odmítnout. Měl jsem během angažmá u reprezentace i jiné nabídky, ale konkretizovat to nebudu.
Naposledy jste v lize vedl Baník, výsledkově se dařilo, ale klub se vás trochu nečekaně zbavil. Jak dlouho ve vás zklamání zůstalo?
Když si to zpětně vyhodnotím, byl jsem odejit z pátého místa, což ve mně první chvíli vyvolalo pocit křivdy. Ale i takové okamžiky mohou v trenérské kariéře pomoci, což byl nakonec i můj případ - i díky tomu jsem se pak dostal k reprezentačnímu týmu. Baník dál sleduju, přeju mu, aby postoupil. Hořkost už necítím.
