V létě ho Jihlava do první ligy nepustila, což ho sice mrzelo, ale na druhou stranu nezahořkl. Naopak, tým, kterému málokdo věřil a který i v průběhu podzimu přišel o několik klíčových hráčů, dokázal trenér Martin Svědík vypiplat v jednoho z lídrů druhé fotbalové ligy.
Není proto divu, že jeho cena na trhu od léta ještě vzrostla a že další námluvy už skončily Svědíkovým odchodem. Konkrétně do prvoligového Slovácka.
„První liga je první liga. A navíc to byla dohoda výhodná pro obě strany. Jak pro mě, tak pro jihlavský klub,“ nechal se slyšet Svědík.
Hodně živo kolem vás bylo už v létě v souvislosti s možným odchodem do pražské Dukly. Pořád jste od té doby po očku sledoval, který další klub by o vás mohl mít zájem?
Tak, jak jsem to řekl hned v létě, trvalo to tak dva dny. Pak jsem přepnul na režim Jihlava a v tom jsem jel až do pátečního zápasu. Přestože už jsem věděl o zájmu Slovácka, pořád jsem se soustředil hlavně na zápas s Ústím.
Na Slovácko jste se ale určitě těšil...
Samozřejmě, je to pro mě nová výzva.
Martin Svědík v JihlavěTrenér Martin Svědík převzal FC Vysočina v lednu 2018 po Ivanu Kopeckém. První liga Druhá liga Celkem |
Situace tam však není růžová, Slovácko aktuálně patří k nejhorším týmům první ligy. Co od nového angažmá očekáváte?
Ono je to složité všude. Kamkoliv přijdete, vždycky po vás všichni chtějí dobré výsledky a dobrou práci. Mě přesvědčilo to, že se svojí situací chtějí něco dělat. Viděl jsem, že o mě mají velký zájem. To je pro trenéra ta největší odměna.
Předpokládám, že radost jste měl i ze slov jihlavských fotbalistů, kteří vesměs vašeho odchodu litují. I když vám samozřejmě přejí v novém působišti úspěch...
Jasně že vás zahřeje, když hráči cítí, že jste s nimi dobře pracoval. Trenér je na hráčích závislý. Musí chtít pod ním pracovat, plnit pokyny. A mezi námi tady byla taková vazba, že jsme si vzájemně sedli a vyhovovali. To je nejvíc.
Přitom jste si absolutně nebral servítky. Vlastně jste na ně křičel i během posledního zápasu. A to vyhráli 4:1...
(usmívá se) Já myslím, že už asi budu křičet pořád. A kdekoliv. Jsem prostě impulzivní trenér, takhle to mám nastavené. Však jsem taky občas hráčům říkal, ať si to tak neberou.
Jako aby vás zase tolik neposlouchali?
Je jasné, že na pokyny, které mají přispět ke zlepšení situace na hřišti, je potřeba reagovat, ale někdy jsem zvýšil hlas i při některých nesmyslných věcech. To jsem říkal, ať nechají být.
Na začátku druhého poločasu vytáhli fanoušci Jihlavy v hledišti transparent s poděkováním a potom vám hlasitě tleskal celý stadion. Byl jste dojatý?
Ano, bylo to moc hezké a dojemné. Víte, trenéři vždycky neodcházejí na vrcholu. Přál bych i ostatním koučům, aby zažili podobné chvíle.
Po sestupu Vysočiny do druhé ligy jste prohlásil, že je to velká rána, která jen tak nepřebolí. Zmírnilo vaši bolest aspoň částečně to, co se vám povedlo s týmem udělal na podzim v druhé lize?
Hřeje to u srdce. Je pravda, že v létě jsem byl po sestupu hodně zklamaný, ale teď odcházím s čistým svědomím. Myslím, že jsme tady všichni udělali maximum. Přeju Jihlavě do dalších měsíců a let jen to nejlepší.
Martin Svědík se loučí s fotbalovou Jihlavou.
Věříte, že by se mohla vrátit do první ligy?
Bude záležet na hodně věcech, kam její cesta povede. Každopádně já doufám, že povede co nejvýš.
Bez dobrého ekonomického zázemí to ale nepůjde, souhlasíte?
Právě to bych chtěl Vysočině popřát. Aby byla ekonomicky na takové bázi, aby se o ten postup mohla rvát. Sehnat sponzora pro region, jakým je Jihlava, není snadné. Pokud bude klub fungovat jen na prodeji hráčů, nebude to snadné. Ale zase na druhou stranu těmhle lidem věřím.
Mluví z vás zkušenosti z oněch zhruba deseti měsíců spolupráce?
Vysočina je drsný kraj, ve kterém jsou ale velcí bojovníci, co hned tak nesloží zbraně. A patří k nim i pan Vaculík (majitel klubu). Díky takovým lidem věřím, že tady nakonec s fotbalem všechno dobře dopadne.
A třeba se sem jednou vrátíte?
To je další věc, které si strašně moc vážím. Toho, že mi pan Vaculík při loučení řekl, že se sem můžu kdykoliv vrátit. Že teď jdu vlastně jenom na stáž.
Svému nástupci jste každopádně situaci moc neulehčil. Bude pro něj hodně těžké udržet laťku tak vysoko, jako jste ji v Jihlavě dosavadními výsledky s týmem nastavil vy...
To bude, ale já věřím, že sem přijde nějaký šikovný trenér, který to dá do kupy.
Údajně pomáháte vedení klubu s výběrem nového trenéra, je to tak?
Spíš jsme si jen řekli jména, která však nechceme zatím ventilovat. Nicméně bude záležet jen na vedení, komu dá příležitost. A taky samozřejmě na tom, co bude novému trenérovi schopno nabídnout.
Svého dosavadního asistenta Michala Šmardu Jihlavě necháte jen na poslední letošní zápas s Pardubicemi?
Jestli ho neodfoukne vítr, protože on je taková sušinka (směje se), tak ano. Půjde se mnou nejen on, ale celý realizační tým. Tedy i trenér brankářů a kondiční trenér.
Dalo se opravdu při tom všem humbuku, který v minulých dnech kolem vašeho chystaného odchodu nastal, plně soustředit jen na přípravu na Ústí?
Dalo. Co se týká Slovácka, taky jsem některé věci řešil, ale hlavní moje myšlenky byly skutečně jen o pátečním zápase. Do režimu Slovácko jsem přepnul až v sobotu.
Několik trenérských štací už za sebou máte, kam zařadíte tu jihlavskou? Bude někde vysoko?
To se těžko hodnotí. Třeba kdo jednou zažil Baník Ostrava, tak ví, že Baník je Baník. Ale já vzpomínám na úplně každé svoje angažmá jen v dobrém. Vždycky si z něj odnesete něco do další práce. A to platí i o Jihlavě.
Rozlučku s koučem řídili „dědci“Zápasy předtím si potrpěli spíš na drama, v souboji s Ústím nad Labem však zvolili jinou taktiku. Už po prvním poločase vedla Vysočina 2:0. Skoro jako by chtěli jihlavští fotbalisté ušetřit trenéra Martina Svědíka v jeho posledním utkání velkého nervového vypětí. „Rozlučka se povedla, takhle jsme to chtěli,“ usmíval se po zápase, který Jihlava vyhrála vysoko 4:1, obránce Petr Tlustý. „Trenér si zasloužil poděkování za to, co tady dokázal. Lidi nám moc nevěřili, jenže my to dokázali. Jsme na špici tabulky,“ doplnil svého spoluhráče záložník Lukáš Zoubele. Právě oba zmiňovaní fotbalisté měli na páteční výhře Vysočiny lví podíl. Zoubele vstřelil oba jihlavské góly v první půli a Tlustý přidal třetí hned po přestávce. „Začátek byl z naší strany trochu rozpačitý, ale po prvním gólu jsme se zlepšili a druhý nás nakopl úplně. Po třetím už jsem věřil, že nám vítězství neuteče,“ svěřil se Tlustý. V zápase se paradoxně trefovali pouze samí zkušení hráči. Kromě dvaatřicetiletého Zoubeleho a stejně starého Tlustého mířil v souboji se Severočechy přesně také pětatřicetiletý Lukáš Vaculík. „Klímič (útočník Jiří Klíma) říkal něco v tom smyslu, že nás drží dědci,“ culil se Zoubele. „Jsme za to samozřejmě rádi,“ dodal. Trenér křičel pořád Na první pohled by v pátek nikdo nevěřil, že trenér Svědík stojí na lavičce FC Vysočina naposledy. Stejně jako v předchozích duelech toho moc nenaseděl a každou chybu v tu chvíli pořád ještě svých svěřenců náležitě hlasitě vyčetl. „Jo, to on takhle křičel vždycky,“ smál se Tlustý. „Prostě to k němu patří.“ Bezprostředně po utkání se pak přišel kouč se svými svěřenci naposledy rozloučit do kabiny. „Přejeme mu, ať se mu na Slovácku daří,“ vzkázal Tlustý, jeden z nejzkušenějších jihlavských fotbalistů. |
