Odchovanec klubu odmítl prodloužit kontrakt, který končí v létě. Informaci přinesl Deník. Šestadvacetiletý obránce chce novou výzvu. Ovšem onemocněl mononukleózou.
V Česku klasické odstavení do béčka? Zlá krev? Zdá se, že nic z toho. Jednání ještě nekončí...
Sportovní ředitel Olomouce Ladislav Minář nechtěl nic nechat na poslední chvíli, o kontraktu začal se Šindelářem jednat už na podzim. „Bojovali jsme s tím od října, snažili jsme se domluvit, on pořád váhal, protože je tady strašně dlouho. Měl jsem pocit, že před Vánoci se blížíme dohodě, nicméně po Vánocích asi zasedla rodinná rada a přišel s tím, že by chtěl zkusit něco jiného,“ odpověděl Minář na dotaz MF DNES.
Poznámkou o rodinné radě zřejmě myslel i poradní hlas Šindelářova otce Radka, hráčské legendy Sigmy. Tohle ovšem není případ uraženého klubu, který by rebelujícího hráče odstavil.
„My jsme se gentlemansky domluvili, že pokud bude mít výkonnost a zdraví, tak to tady dohraje do léta a pak může odejít. Nemůžeme si dovolit zbavovat se některých hráčů. Všude v Evropě je normální, že pokud má výkonnost, tak to v klubu dohraje. Bylo to i přání trenéra,“ řekl Minář.
Šindelář se nyní potřebuje hlavně zotavit, což mu v krajním případě může zabrat i celé jaro. „Nakonec to vypadá, že by míra výpadku nemusela být tak velká,“ doufá Jílek.
A Minář se nevzdává: „Teď se situace malinko změnila, může chybět pět měsíců, může to být kratší. Bereme ho jako domácího hráče, takže s ním znovu budeme v téhle situaci jednat o prodloužení smlouvy.“
Jílek má do středu obrany z čeho vybírat. V prvním jarním zápase v Pardubicích se na čistém kontu a výhře 3:0 podílela stoperská dvojice Radakovič-Škerle, jenž dostal přednost před nadějným Štěrbou.
I tak je to pro Jílka nepříjemnost. „Byla by to komplikace pro každý tým, protože to byl stoper číslo jedna, kolem kterého se točili další,“ podotýká. „Ale máme velkou alternaci. Škerle udělal progres, zvládl velmi dobře přípravu a je součástí pevné defenzivy, kterou organizuje. Máme Štěrbu i Jemelku, ale chtěli jsme podržet zkušeného hráče, protože vypadl brankář Buchta.“
Šindelář sice nepatří mezi vytříbené techniky, pracuje na lepší rozehrávce, ale je silný v soubojích a především díky vlastnostem lídra platný na hřišti i v kabině. Teď bude dirigování hlavně na 34letém Škerlem, jenž se po zranění kolena dostává zase do formy.
„V přípravě jsem mluvil, ale musíte taky zvážit, kdy mluvit a kdy nemluvit. Fungovalo to, spokojenost s řízením defenzivy byla,“ těší Škerleho. „Když někdo vypadne, je náhrada. Toho bych se vůbec nebál. Až se dá Šindy do kupy, je to nejvíc zdvojený post.“
Šindelář je bojovník, jakých Olomouc moc nemá. Dokázal se otřepat z nepovedené minulé sezony.
„Ale hodnocení mých výkonů je na trenérovi. Minulý ročník se tady nepodařil nikomu,“ štvalo ho. „Na druhý sestup se nedá jen tak zapomenout, nejde to spláchnout,“ povídal v zimní přípravě.
„Martin měl hlavně stabilizovaný podzim. V průběhu loňského, ještě ligového ročníku neměl úplně jasně definovanou roli. Pohyboval se mezi defenzivním záložníkem a stoperem. Museli jsme se rozhodnout, jaká role je výhodnější pro jeho předpoklady. Rozhodli jsme se pro pozici stopera, postupem času se proměnil v našeho nejsilnějšího stopera. Udělal pokrok,“ chválil Jílek.
„Dřív byl málo tlačený do konstruktivity. Někdy tam jsou ještě problémy, ale je to kluk, který má perfektní přístup k tréninku. Patří mezi nosné hráče, má velmi dobrý vliv na kabinu. Nebojí se něco říct v motivačním smyslu, takže i z toho důvodu je pro nás důležitý.“
Byl by proto rád, kdyby nakonec Šindelář změnil názor a Olomouci se upsal: „Svou pozici získal ne díky zraněním ostatních, ale díky výkonnosti a zdravému sebevědomí.“ Přehodnotí „rebel“ názor?