Na podzim se herně spíše rozkoukával, ale v jarní části už se stal jedním z hlavních tahounů týmu, který je kolo před koncem základní části i přes pondělní porážku v Lubinu na čele tabulky Ekstraklasy o dva body před Lechem Poznaň.
„Od začátku sezony jsme se pořád drželi v první pětce šestce, ale začátek jara jsme měli neskutečný, když jsme prvních pět zápasů vyhráli a poskočili na první místo,“ pochvaloval si 26letý Martin Pospíšil, který za Jagiellonii nastoupil do 27 ligových zápasů, dal čtyři góly a dokonce vyhrál jednu prestižní anketu: v hlasování kapitánů a trenérů prvoligových mužstev se stal nejlepším fotbalistou polské nejvyšší soutěže za měsíc únor.
Jagiellonia skončila vloni druhá, mluví se v klubu o titulu?
Když jsem přicházel, tak tady byly ambice zase hrát o nejvyšší příčky, ale o přímo o titulu se nemluvilo, spíš o evropských pohárech. Ale teď, jak se blíží konec, hrajeme dobře a máme dost bodů, tak už se samozřejmě mluví o tom, že bychom ten titul chtěli. Určitě k němu máme dobře nakročeno.
Jaký je systém polské ligy?
Po základní části se šestnáctičlenná tabulka rozdělí na horní a spodní polovinu, v nich se bude hrát ještě každý s každým jednou a lepší týmy budou hrát čtyři zápasy ze sedmi doma. Když skončíme první a Lech druhý, tak s ním budeme hrát na našem stadionu, takže je docela důležité vyhrát tu základní část. Věřím, že teď zvládneme zápas posledního kola doma s Plockem a nakonec i ten titul.
Vloni v létě jste z Jablonce odcházel se slovy, že to v Polsku chcete pořádně rozbalit a udělat krásnou kariéru. Daří se vám to?
Kdybychom se bavili jen o jarní části, tak určitě ano, myslím, že se moje představy naplnily dobře. Po příchodu do Jagiellonie jsem se ale na podzim potřeboval trochu aklimatizovat, protože podle mě je polská liga u nás nedoceněná a ta kvalita mě docela dost překvapila. Musel jsem si na to zvyknout, ale do jara už jsem vstoupil opravdu dobře, v prvních třech zápasech jsem dal dokonce pokaždé gól a byl jsem navíc vyhlášený ligovým hráčem měsíce února, což mě hodně potěšilo.
Co se stalo přes zimu?
Už v přípravě na soustředění v Turecku jsem se cítil fakt dobře, dal jsem se hlavně fyzicky hodně dokupy a z toho těžím fotbalově i gólově. Změnili jsme trochu rozestavení, jsem hodně na balonu, hodně se to rozehrává přese mě a mám se taky co nejvíc tlačit do koncovky.
Martin Pospíšil ještě v dresu Jablonce.
Čím jste ještě upoutal hlasující v anketě o nejlepšího hráče února?
Možná gólem proti Cracovii, díky kterému jsme vyhráli jedna nula a byl to jeden z těch hezčích, co jsem v kariéře dal. Dostal jsem míč na velké vápno, naznačením střely na jednu stranu jsem poslal dva hráče soupeře do skluzu, jak se říká na párek, a pak jsem vystřelil na druhou stranu do protipohybu gólmana. Byl to fakt pěkný gól, který tady pak všude možně docela dost koloval.
Vraťme se k polské lize, jak byste ji charakterizoval?
Řekl bych, že je o něco rychlejší a agresivnější než česká, i na to jsem si musel hodně zvykat, protože všechno se musí dělat v daleko větší rychlosti.
Co divácká kulisa na zápasech?
To se moc srovnávat nedá. Normálně na nás chodilo kolem patnácti tisíc diváků. Když byly teď na začátku jarní části ty mrazy kolem minus patnácti stupňů, tak přišlo v uvozovkách jenom šest nebo devět tisíc. To se bere v Česku jako výborná návštěva. Třeba před čtyřmi týdny jsme hráli v Poznani proti Lechu, na stadionu bylo třicet tisíc fanoušků a atmosféra byla neuvěřitelná. A ty stadiony? To je fakt pecka. Řekne se, že Polsko je hned vedle našich hranic, ale já jsem prostě přišel do úplně jiného fotbalového světa. Jsem z toho nadšený.
Při odchodu do Bialystoku jste se obával, že vám bude scházet ta jablonecká parta. Jak to dopadlo?
Musím říct, že jsem se opravdu trochu bál, jak to bude v Polsku, protože v Jablonci jsme měli za ty tři roky až rodinnou atmosféru. Tady je půlka Poláků, půlka cizinců, ale musím říct, že i tady je parta super. Kluci mě vzali docela rychle mezi sebe, možná i díky tomu, že jsem snažil rychle naučit jazyk a cítím se i tady perfektně. Navíc když člověk hraje dobře a daří se mu, tak jde i tohle líp.
Sledujete českou ligu? Jablonec vlastně začal jaro stejně jako vaše Jagiellonia pěti výhrami v pěti zápasech a teď vyhrál i pošesté...
...musím říct, že mě to hodně překvapilo. Moc jsem nevěřil a říkal jsem, že Jablonec má do Evropy mnohem blíž z domácího poháru než z ligy. Ale kluci zatím hrají výborně a v boji o pohárové příčky to můžou i v lize ještě pěkně zamotat. Moc jim to přeju a na dálku fandím.
Vloni v létě jste v Bialystoku podepsal dlouhou smlouvu na čtyři roky, jak vidíte vaši další budoucnost?
Všechno bude záležet jenom na mně. Když budu pokračovat v těch jarních výkonech, tak je možné se odsud odrazit i do známějších evropských lig. Vím, že je tady v hledištích, když teď hrajeme o první místo, spousta pozorovatelů z větších evropských klubů. Uvidíme, jestli se z Polska odrazím někam výš. Nikam neutíkám, jsem tady jen rok, ale každý, kdo fotbal dělá, se chce posouvat co nejvýš.
Česká reprezentace byla na turnaji v Číně a vy jste sebe na jaře výrazně upozornil v polské lize, kde hrajete o titul. Nečekal jste třeba i dodatečnou pozvánku, kterých bylo několik?
Lhal bych, kdyby říkal, že jsem v to nedoufal. V hlavě jsem to opravdu měl. I proto, že mi asi před čtyřmi týdny volal asistent trenéra a zjišťoval, co a jak. Teď to nevyšlo, ale já vím, že jsem pro to na jaře udělal nejvíc, co jsem mohl. Vždycky záleží na trenérech, jaké hráče potřebují. Já jsem se tam teď nevešel, ale budu dělat všechno, abych se do národního týmu dostal třeba příště. Důležité je vědět, že o mně vědí a sledují mě. Reprezentace pro mě vždycky bude nejvíc a budu na pozvánku prostě čekat.
