Sice pak zahodil penaltu, ale to mu radost sebrat nemohlo. Celkem jeho branky pomohly v sezoně Sigmě, která se trápí u dna tabulky, k sedmi bodům (zařídil také výhru nad Spartou a plichtu s Opavou, zásahy v Mladé Boleslavi a proti Bohemians neměly bodový význam). „A na penaltu půjdu příště klidně znovu,“ říká nejlepší střelec Hanáků sebevědomě. „V životě jsou důležitější věci.“
Je dobré si to uvědomovat?
Je to jen fotbal. Dozvěděl jsem se, že známý z Pogony Štětín měl teď operaci, našli mu nádor na mozku. V životě jsou opravdu důležitější věci, než když člověk nedá penaltu. Hlavně se z toho neto.
Jste se svým příspěvkem týmu spokojený?
Vždycky to může být lepší. Nejsem člověk, který se uspokojí. Chci dávat góly, chci pomáhat. Asi každý ofenzivní hráč by měl k tomu takhle přistupovat. Ale i kdybych měl nula gólů a my měli víc bodů, tak je to lepší, protože po zimě, po svátcích by se to hodilo.
Kromě penalty vás slovácký brankář Trmal vychytal i v sólu. Měl jste zakončit lépe?
Mohl jsem to řešit líp po zemi, ale byl jsem z úhlu, takže jsem ho chtěl přehodit na první tyč. A ta penalta? Asi je to zakleté, předtím ji nedal ani Kuba Plšek, ale samozřejmě se dá kopnout líp. Když ji nedáte, tak se dá jen špatně kopnout, a to jsem kopl špatně. Hlavně že se vyhrálo, to je pro nás nejdůležitější.
Přizpůsobili jste tomu i taktiku. To byl záměr, hrát tak jednoduše a často si pomáhat nákopy?
Byl to plán – zjednodušit to trošku, sbírat druhé balony a ohrožovat branku. Poslední utkání se nám to moc nedařilo. Slovácko hraje také takhle, tak jsme si říkali, že musíme být blízko u sebe. Zvládli jsme to všichni dobře. Klobouk dolů před Kalvachem, že se stáhl na stopera, a před Plškem, že šel na šestku. Dali jsme rychlý gól a vyhráli.
U branky jste uplatnil hlavně váš typický důraz, že?
Pilař to super vrátil, já jsem se už otáčel, předvídal jsem, že může vrátit míč před bránu. Bylo to z centru, závar, a vždycky, když letí balon do šestnáctky, obránci nejsou zformovaní, tak z toho může vzniknout takovýto gól.
Čekali jste na něj tři zápasy. Ulevilo se vám, že už v 7. minutě jste ukončili půst?
Jo. Všichni jsme cítili, že zápas musíme zvládnout, že se musíme zlepšit v agresivitě a v soubojích. Je to o emocích, nasazení a jak se k tomu člověk postaví – chlapský fotbal. Chtěli jsme to ukopat, ale nevybavuji si, že by Slovácko mělo vyloženou šanci. My potřebujeme sbírat body, jedno jak. Je to lepší, než kdybychom hráli hezký fotbal a remizovali bychom.
Pro útočníka to musí být zvlášť dřina, když podstoupí tolik soubojů po nakopnutém míči, ne?
Vyčerpávající, taky jsem někdy foukal jak tygr, že už jsem se nestihl vrátit a zůstal v ofsajdu. Ale já se ve vzduchu cítím nejlíp. Když balon letí, uděláte kus hřiště. Stoper to však musí nakopnout cíleně, a ne že to bude práskat. Když máte pod sebou blízko záložníky, tak je větší šance, že se balon odrazí k vám. Vycházelo to, byli jsme dobře připraveni.
Posteskl jste si, že téměř ze všeho dostanete gól. Jak se vám zamlouvala netradičně složená obrana?
Nechci mluvit negativně, pozitivně, ale doopravdy klobouk dolů, jak to zvládli Kalvach, Plšek i Zahradníček. Je to pro hráče něco jiného, když celou dobu hrají nějaký post a zničehonic je trenér postaví jinam. Kalvi četl hru. Všichni jsme rychle dostupovali a sbírali jsme balony, moc fotbalovosti tam nebylo.
Zaskočili jste Slovácko jednoduchou hrou, která vám není vlastní?
Asi je to tak. Vždycky jsme chtěli hrát konstruktivně zezadu, rozehrávat po zemi a většina týmů už na nás čekala, udělaly presink a my jsme balony ztratili. Dlouhým balonem udělá člověk kus hřiště, i když kdo chce, tak si bude povídat, že to není líbivé. Jak letěl dlouhý balon, tak se to odrazilo a Dvořák nebo Houska posbírali druhý míč, rozhodili ho do lajny a byli jsme na jejich polovině. Je to určitě nebezpečnější, než kdybychom to rozehrávali na naší půlce.
Kvůli zranění ramene jste nedohrál. Co vás trápí?
Mám něco s krční páteří, nervem, dvakrát jsem tam dostal. Ale já už to mám z minulosti, že rameno je vyviklané. Mám asi skříplý nerv. Po druhém souboji už mně to střílelo i do ruky a to je taková bolest, že člověk vůbec neví, co s tou rukou má dělat, hlavně aby to přestalo. Kdyby to šlo, odehrál bych celé utkání. Uvidíme, jak to bude s Baníkem.
Slovácko jste bodově dotáhli. S čím pojedete na Baník?
To je otázka na trenéra. Musíme se připravit na poslední kolo, nám nezbývá nic jiného než sbírat body. Když budeme hrát hezký fotbal a nebudeme sbírat body, tak budeme na sebe koukat. Ale když budeme sbírat body, pak se to může odlehčit a vrátit k nástavbě.
Takže očekáváte znovu válku?
Ne, na každý tým se připravujeme jinak. To nechte na trenérovi. Musíme si z toho vzít to pozitivní – nasazení, odpovědnost, nekoukat jeden na druhého, ale běhat a mít chlapské nasazení.
