Jak vám to klub vysvětlil?
Týden po posledním podzimním kole mi zavolal trenér Brožek, že se mnou chce vedení mluvit. Oznámili mi, že se mnou pro jarní část nepočítají. Ptal jsem se, proč ne. Prý se před pár lety také hrálo o záchranu a nevyšlo to, proto se teď rozhodli pro jinou strategii. Víc jsem se v tom nešťoural.
Už když se polovina sezony chýlila ke konci, tak kouč Brožek i ředitel Holub zmiňovali, že musí dojít k výrazným změnám, které nemusí být příjemné. Napadlo vás, že by mohlo jít o vás?
Vůbec ne. Kdyby se mnou byl klub nespokojený, tak mi to dá najevo už dřív. Nechyběl jsem ani minutu, i když je jasné, že závěr podzimu jsme jako celý tým nezvládli.
Řadu podzimních zápasů jste prohráli o gól, inkasovali často až v závěru. Myslíte, že i to rozhodlo o vašem konci?
Asi jo. Kromě nás tří zkušenějších hráčů zbytek týmu tvoří dvacetiletí kluci. Od domácí prohry 1:2 s Varnsdorfem gólem z nastavení jsme se vezli a neudělali už ani bod.
Martin Kučera(30 let)  Kariéru zahájil v rodných Neratovicích, v 11 letech přestoupil do Mladé Boleslavi. Mládežnický reprezentant přes Žižkov, Písek, Českou Lípu, Roudnici nad Labem, Kolín a Vyšehrad zamířil do Táborska. V klubu působil od sezony 2015/16, zažil jeden sestup a jeden postup. Ve druhé a třetí lize odehrál za jihočeský celek 124 utkání, ve kterých vstřelil šest branek. Po podzimní části probíhající sezony v A týmu skončil. V kariéře bude pokračovat za divizní Lom. |
Myslíte si, že byste měl týmu co dát i nadále?
Určitě. Jsem o tom přesvědčený.
V Táboře jste strávil pět let. Jaká pro vás byla?
Jsem v Táboře doma. Našel jsem si tady manželku, máme roční dceru. Moc se mi tu líbí a i fotbal jsem si užíval. Budu vzpomínat v dobrém, i když jsem skončil nečekaně.
Která z pěti sezon v klubu byla pro vás nejúspěšnější? Šlo hned o tu první, kdy jste skončili pátí ve druhé lize?
Umístěním určitě. Ale byla to moje první sezona po příchodu a tolik jsem nehrál. Pamatuji si, že jsme v dalších letech ještě na Soukeníku porazili postupující Olomouc. Pěkný zážitek byl hrát i ve skvělé atmosféře na hřišti Baníku Ostrava.
Dlouho jste byl považovaný za hráče pro černou práci ve středu hřiště. Postupně jste se stal hlavně tvůrcem hry. Vadilo vám to původní označení?
Ne, nebral jsem si to tak. Každý má nějakou roli. Přicházel jsem jako defenzivní záložník a kolem mě hráli Aleš Nešický, Petr Javorek nebo Ibrahim Traoré. Postupem času mě to táhlo víc dopředu, ale dlouhodobě mi chybí čísla. Nedávám góly, nemám ani tolik asistencí. I proto teď možná končím.
Proč budete pokračovat v divizním Lomu?
Byl jsem nasměrovaný, že je možné tam jít hrát. Sešel jsem se s majitelem, panem Kolářem, a probrali jsme to. Domluvení jsme, ale ještě nic podepsaného není. Uvidíme, jestli se divize bude hrát. Fotbal miluju a nechci být půl roku bez něj.
Přestože půjdete o dvě soutěže níž, tak si finančně asi moc nepohoršíte, ne?
Na divizi jsou to hodně dobré podmínky. Nepohorším si.
Nestál o vás jiný klub z druhé ligy?
Ano, sportovní ředitel jednoho druholigového klubu se mi ozval, kontaktoval i Táborsko, ale ředitel Holub to zamítl. Chápu to, protože to byl konkurent v boji o udržení.
Ve svém týmu vás Táborsko nechtělo, ale jinam pustit také ne?
Je to trochu úsměvné, ale beru to. Pořád tu mám ještě na rok a půl smlouvu.
Zároveň jste se stal i správcem stadionu na Kvapilce?
Tím už jsem rok a půl od doby, co jsme spadli do třetí ligy. Nemám s tím problém a ještě minimálně půl roku budu pokračovat.
Mimochodem, už řadu let vás zdobí plnovous. Jak dlouho jste se neholil a co by se muselo stát, abyste ho shodil?
Už tak pět šest let. A tehdy jsem řekl, že se oholím, když s Táborskem postoupíme do první ligy. To už se asi nestane. Takže si to nechám. Líbí se mi to, manželce také a už to ke mně patří.
