Talentovaný fotbalista prožívá hektické období, snaží se tomu však nepodléhat. „Člověk by si to neměl moc brát, aby se mu z toho nezatočila hlava,“ uvědomuje si Graiciar. Do Liberce přišel v zimě z Plzně. A v Liberci na hostování z italského velkoklubu také ještě rok zůstane.
Snažíte se brát přestup do Itálie v klidu, ale přece jen: Jaká byla vaše první reakce, když jste se o zájmu Fiorentiny dozvěděl?
Byl jsem nadšený. Už od 14 let, kdy jsem byl na stáži v Arsenalu Londýn, bylo mým snem dostat se do zahraničí. V Arsenalu mi to ale kvůli zranění nakonec nevyšlo. V zimě jsem odcházel z Plzně s tím, že se chci prosadit v dospělém fotbale, což mi Liberec umožnil. Teď se budu soustředit na to, abych tady v následujícím roce odvedl co nejlepší práci.
Dostal jste nabídku z Itálie na základě svého startu na Euru do 19 let?
Ne, bylo to jasné už asi měsíc před mistrovstvím Evropy. Když jsem byl na reprezentačním srazu osmnáctky v Srbsku, byli se na mě zástupci Fiorentiny poprvé podívat. Říkali, že jsem jejich zájem vzbudil díky dvěma zápasům, v nichž jsem dal gól.
Martin Graiciar pózuje s typicky fialovým dresem italské Fiorentiny.
Je pro vás Itálie vysněnou fotbalovou zemí?
Mým snem je Anglie nebo Německo, ale myslím, že pro mladého hráče je Itálie nejlepším odrazovým můstkem. Člověka potěší, že o něj projeví zájem tak velký klub jako Fiorentina, jeden z nejlepších italských týmů.
Jste ještě v kontaktu s Arsenalem, který vás kdysi zkoušel?
Ano, Arsenal mě pořád sleduje, ale s manažerem i rodinou jsme zvážili všechny stránky a usoudili jsme, že nejlepší pro mě bude přestoupit po vzoru Patrika Schicka nebo Jakuba Jankta do Fiorentiny. Zkrátka zvolit italskou cestu.
V Itálii jste teď strávil několik dní. Co tam už máte za sebou?
Po sportovní prohlídce jsem podepsal kontrakt a okamžitě jsem vyrazil na soustředění na sever Itálie. Byl jsem tam do neděle, absolvoval jsem šest tréninků a viděl dva zápasy, do kterých jsem ale nezasáhl, aby mě po náročném programu nepřetížili.
Jaký jste z toho měl pocit?
Myslím, že jsem obstál. A viděl jsem obrovský fotbalový rozdíl mezi Českem a Itálií. Ukázalo mi to spoustu věcí, na kterých musím zapracovat, ať už je to rychlost práce s balonem, jiná technika a podobně.
Budete tedy muset své fotbalové dovednosti o hodně víc pilovat?
Určitě. Po každém tréninku si asi budu muset přidávat, abych se dostal na úroveň hráčů v Itálii. Je těžké prosadit se v Liberci, natožpak v italské Serii A. Ale beru to jako pozitivum, může mě to posunout jedině dál. Jsem rád, že jsem byl s Fiorentinou na soustředění a mohl všechno vidět na vlastní oči.
Jak na vás zapůsobilo zázemí Fiorentiny?
To je něco neskutečného. Tým má tři maséry a třeba i nutričního specialistu. Hráči se před každým tréninkem i po něm váží, spí s hodinkami, aby se případně zjistila jejich únava, před každým tréninkem se navíc chodí na EKG. Je to fakt obrovský skok proti tomu, co jsem dosud znal.
Martin Graiciar na tréninku Liberce
Jak jste se s italským klubem dohodl dál?
Podepsal jsem kontrakt na pět let s tím, že rok budu na hostování tady v Liberci a příští léto se pak přesunu do Itálie.
Budete po zážitcích z Itálie mít vůbec motivaci pro zápasy české ligy?
Je mi 18 let a motivaci mám obrovskou. Chci odvést pro Liberec sto procent. Ukázat se a pomoct týmu k úspěchu.
Věříte, že dostanete víc šancí na hřišti než na jaře?
Bude záležet na mých výkonech při trénincích i při zápasech. Ale doufám, že dostanu větší prostor. Přece jen hodně hráčů odešlo a v týmu je méně útočníků. Chtěl bych poděkovat trenéru Trpišovskému i celému realizačnímu týmu Liberce a stejně tak trenéru Hlavničkovi, který se mnou dělá individuální tréninky.
Očima trenéra Jindřicha Trpišovského„Když se Martin Graiciar v zimě poprvé objevil v liberecké kabině, jeden člen realizačního týmu prohlásil, že dorazil krasobruslař. Je to na fotbal takový hezounek, ale zdání klame. On vypadá křehce, ale na to, kolik je mu let, je to velice silný kluk. Kéž by bylo víc takových hráčů jako on nebo Matěj Pulkrab, kteří už ve svém věku vědí, za čím jdou. Martin udělal za poslední půlrok obrovský pokrok. Dorazil k nám ve špatném stavu, první zimní trénink na umělce skoro ani nedokončil. Na jaře si pak prošel zdravotními problémy, ale má to srovnané v hlavě a dobře přemýšlí o fotbale i o životě. Je na svůj věk velice mentálně i lidsky vyspělý, což je i zásluha jeho táty. Co se týče fotbalových věcí, má jednu vlastnost, která se nedá naučit, a to je intuice na hřišti. Umí být ve správný moment na správném místě, má dostatečnou rychlost a velmi dobré zakončení pravou nohou. Na jaře navíc dostal velkou školu od Milana Baroše, co se týče osobních soubojů a krytí míče. Je to hráč, který se chce každý den zlepšovat a nestydí se obden vyptávat nás trenérů, co má dělat a jak se má pohybovat. Většina hráčů vám odkýve, že ví, co po nich chcete, ale on vždycky sám přijde a zajímá se. V našem kádru je to jediný klasický náběhový útočník a chtěli bychom ho využít víc než loni. Limituje ho však léto, během kterého absolvoval dva reprezentační turnaje a přestup do Itálie. Nejdřív se potřebuje trochu zklidnit, ale využívat ho určitě budeme.“ |
