„Jak se někde objeví moje jméno, dělají se kolem toho velká divadla,“ štve vicemistra světa dvacetiletých, který od dubna s amatérskou smlouvou kopal ligu doma v Teplicích. Teď chce ven.
Bylo dopředu jasné, že v Teplicích dál nezůstanete?
Ano, takhle jsme byli domluvení. Že se budu připravovat, abych byl nachystaný na zahraniční angažmá. Nebylo to tak, že budu do léta zkoušený a pak se uvidí.
Máte nějaké nabídky?
Náznaky byly a jsou. Hlavně jsem rád, že se můžu s Teplicemi připravovat. V tomhle období někde jezdit a hledat angažmá by nebylo ideální, protože potřebuju pořádně potrénovat. Když jsem v březnu přicházel do Teplic, byl jsem po operaci slepáku, dva měsíce jsem nedělal vůbec nic. Přípravu jsem potřeboval jako sůl, chyběla mi.
Tepličtí fanoušci "vítají" Martina Fenina.
S Teplicemi jste byl na kondičním soustředění v Modré. Jakou přípravu má trenér Ščasný?
Výbornou v tom, že všechno děláme herně, na hřišti. Zažil jsem to v Německu. Když má člověk u té dřiny balon a neběhá po lese, baví ho to víc. Ale mákli jsme si hodně.
Kdy chcete mít jasno?
Přestupy se teprve rozjíždějí. Není pravda, co jsem se dočetl, že mě nechtějí ve 4. německé lize. Já s Jenou ani nejednal! Nesmysl. Jasně, po takové době, co jsem pořádně nehrál, si nemůžu úplně vybírat. Ale ideální by bylo Německo, pět let jsem tam kopal a mám i německou přítelkyni. Zbyněk Pospěch teď šel z Dukly do Chotěbuzi; když druhý nejlepší střelec české 1. ligy jde do třetí německé, ukazuje to, jak kvalitní soutěže tam mají.
Co ještě chcete ve fotbale dokázat?
Dokola se mluví o mém restartování. O tom to není. Potřebuju zůstat zdravý a hrát, aby se konečně všechno uklidnilo. Od roku 2011, co jsme s Frankfurtem spadli z bundesligy, se nedokážu nikde usadit. Fotbalista přitom svůj klid potřebuje, rok dva hrát někde v kuse. Pak se můžeme bavit o tom, kam ještě můžu v kariéře vystoupat.
Při svém teplickém comebacku jste dal jeden gól na Bohemians. Jaké bylo vaše jaro?
Naskočil jsem trošku dřív, než se čekalo. Pro mě možná lepší, nemusel jsem nad tím přemýšlet. Mrzí mě, že zrovna na Bohemce jsme nevyhráli. Mohli jsme pak Evropu uhrát. Velká škoda po tom, jak fantastický podzim kluci měli. Ale u všech týmů to tak je, ta křivka nemůže jít pořád jen nahoru.
Podle teplického ředitele Hrdličky šli rozčilení fanoušci až za vámi domů, olepili vám byt. Bál jste se?
O tom se ani moc bavit nechci. Takhle to prostě je. Asi nebylo nejšťastnější, že jsem šel do Slavie. Udělal jsem chybu. A chápu jejich naštvání. Ale pořád mě jejich reakce mrzí z toho pohledu, že jsem odchovanec. Jediný v Teplicích se Štěpánem Vachouškem.
