Zdecimovaný Liberec bez řady opor sice v Německu minulý čtvrtek utrpěl prohru 0:5, pro jednadvacetiletého beka, který hrál soutěžní zápas po více než půl roce, to však byla neocenitelná zkušenost.
„Byl to neuvěřitelný zážitek, něco podobného jsem si vůbec nepředstavoval. Fotbal je ale zkrátka takový, nikdy pořádně nevíte, co přijde. Jsem šťastný, že jsem mohl hrát. Výborný zážitek,“ řekl nováček v severočeském týmu v rozhovoru pro klubový web. „Dlouhá pauza mi samozřejmě nepomohla, ale snažil jsem se být koncentrovaný a odhadovat pohyb všech hráčů. První poločas mi příliš nesedl, druhý už byl - alespoň podle mě - lepší.“
Šanci pak dostal i v tuzemské nejvyšší soutěži proti Teplicím a tam už to pro něj bylo veselejší: radoval se z výhry 2:1.
Před příchodem do Liberce hrál doma v Řecku druhou ligu za Platanias, toužil však odejít do zahraničí. „Chtěl jsem pryč, protože tam není fotbalová budoucnost, takže jsem začal hledat nové angažmá. Pomohl mi agent, který mluvil s klubem a Slovan měl zájem,“ popisuje mladý fotbalista svou cestu na sever.
Pod Ještěd dorazil nejdřív na zkoušku. Klub si ho otestoval na trénincích i v přípravném zápase proti Dukle. Už tam ukázal Purzitidis své přednosti, mezi něž patří bojovná hra. Po třech týdnech už podepisoval profesionální kontrakt. „Má dobré fyzické parametry i solidní práci s míčem, navíc rozumí česky. Má všechny předpoklady být pro nás do budoucna platným hráčem,“ řekl o novém hráči v kádru trenér Pavel Hoftych.
Česko si Purzitidis vyhodnotil jako ideální bránu do Evropy. Velkou roli v tom hrál fakt, že má i české kořeny. Narodil se sice v přímořské Soluni a jeho otec je Řek, maminka však pochází z Moravy, a tak se od dětství učil česky. V Česku má také spoustu příbuzných, za kterými každé léto jezdil. „Sám jsem do Česka chtěl, mám dokonce i občanství. Je lepší, když se v zemi umíte domluvit,“ uvědomuje si.
V Česku žije i jeho starší bratr Paris, který hraje za třetiligový Uničov. „Shodou okolností táta hrál kdysi dokonce za mládež Sigmy Olomouc. Ve fotbale nás vždycky s bráchou podporoval,“ říká talent, jehož oblíbeným hráčem je španělský obránce Sergio Ramos.
Své jazykové schopnosti osvědčil i v netradiční roli. Když ve 4. předkole Evropské ligy dorazil k Nise kyperský Apoel Nikósie, Marios Purzitidis se představil na tiskové konferenci coby pohotový tlumočník.
Teď si zvyká na český fotbal, který je soubojovější než ten řecký, a také na chladné podnebí. Z hotelu se brzy přesune do bytu a poznává i okolí Liberce. „Byl jsem se taky podívat na Ještědu, kam jsem šel pěšky. Podle mě jde o nejhezčí místo ve městě, akorát tam byla trochu zima,“ konstatoval.
Během reprezentační pauzy by se všichni liberečtí hráči nakažení koronavirem měli uzdravit a tým zas bude v plné síle. Mladý řecko-český obránce se bude o své místo na hřišti muset ještě poprat. Našlápnuto má ale dobře.
