„Stát se to ve fotbale může, ale třikrát po sobě, to je opravdu dost,“ odtušil zkušený obránce poté, co se s nejvyšší soutěží rozloučil výhrou nad Bohemians 1905.
Jak se s tím dá vyrovnat? Skoro se chce říct, že jste v tomto směru dost zkušený.
Vyrovnat se s tím, to snad ani nejde, je to vždycky obrovské zklamání. Já byl u tří sestupů a pokaždé to bylo hrozné. K tomu nejde snad ani nic říct.
Dají se ty tři sestupy porovnat?
To je těžké, letos jsme z těch tří měli k záchraně asi nejblíž. A dlouho jsme hráli i dobrý fotbal.
Co o vašem pádu tentokrát podle vás rozhodlo?
Že jsme selhali v rozhodujících zápasech a že se nám nedařilo doma, v tom byl zakopaný pes. Tedy s výjimkou dvou posledních utkání.
To úplně poslední jste vyhráli, jaké bylo?
Smutné loučení, před kterým se zdálo, že o nic nejde. Pro nás ale bylo minimálně na rok poslední prvoligové, chtěli jsme vyhrát.
Co motivace? Trenér Havlíček mluvil o tom, že nechce skončit poslední...
To nechtěl nikdo. Problém s motivací nebyl, myslím si, že každý měl i tu svoji, a je dobře, že jsme vyhráli.
Potřetí se s Hradcem sunete do 2. ligy, budete ji hrát?
Smlouvu mám ještě na další sezonu a jsem Hradečák, tak bych chtěl zůstat. Tohle ale není otázka jenom na mě.
