Proto jeho sobotní příběh zastínil vše ostatní, co start druhé poloviny fotbalové ligy nabídl.
Matějovský se vrátil po třinácti měsících, během kterých musel hned dvakrát pod nůž s bolavou achilovkou.
Velkolepě!
Před pauzou vystřídal zraněného Jiráska, po hodině hry si za vápnem sešteloval míč na pravačku, letmo zkontroloval postavení brněnského brankáře Šustra, mazácky poslal míč k tyči a zařídil remízu 1:1.
Se zatnutými pěstmi párkrát zapumpoval rukama, a než ho obklopili spoluhráči, úlevně si zařval.
„Jsem neskutečně šťastný, že jsem zpátky. Že všechna práce, kterou jsem udělal, nepřišla vniveč,“ líčil po zápase dojatě. „Je to příběh jak z filmu.“
Je, opravdu. Doják, který by s hollywoodskou režií možná vyzněl jako tuctový kýč, ale v surové realitě vás donutí s úctou smeknout.
 |
Boleslav se sice pod staronovým koučem Jarolímem dál trápí a čeká na vítězství, ale Matějovského odhodlání a nezdolnost můžou spoluhráče inspirovat.
V devětatřiceti zapsal teprve patnáctý ligový gól, ale zároveň přesně takový, jaký byste od něj čekali.
Boleslav - Brno 1:1, Matějovského gólový návrat, na výhru to však nestačilo |
Raději přihrává než střílí, ale když už se rozhodne zakončit, využívá chytrost a bleskové myšlení, které z něj dělá výjimečného hráče.
V lize možná posledního, na kterého dokonale sedí mizící označení playmaker.
Zatímco tahle dříve nezbytná role pomalu míří do učebnic fotbalového dějepisu, Matějovský zůstává a rve se s osudem - podobně jako ještě na podzim 42letý opavský nezmar Pavel Zavadil.
Také jeho v pokročilém věku zbrzdilo vážné zranění, také on se obdivuhodně kousl. A než v zimě kariéru uzavřel, dokazoval, že fotbal se na nejvyšší úrovni dá hrát i po čtyřicítce, osudu navzdory.
Jak dlouho vydrží Matějovský?
Když odečteme budějovického gólmana Drobného, patří mezi fotbalové tři veterány.
Společně se střelcem Markem Matějovským (vpravo) slaví mladoboleslavský spoluhráč Samuel Dancák.
Starší než on jsou Jindřišek z Bohemians, který při sobotní remíze s Libercem odehrál šest minut. A také jablonecký Hübschman, jenž v pátek celých 90 minut v záloze velel působivému vítězství 5:0 v Teplicích.
Dvě operace, roční pauza a gól. Matějovský děkoval: Příběh jako z filmu |
Oba se řadí mezi dříče, oběhají toho víc než o generaci mladší spoluhráči, vrhají se zostra do soubojů. Matějovský je jiný, vždycky byl.
Jako klukovi mu trenéři do hlavy vtloukali: Buď drzý! Riskuj! Dovol si! Díky tomu kopal za reprezentaci, anglický Reading i Spartu, ale narazil také na plno kritiků.
„Vím, že jsem jeden z hráčů, které lidi buď oceňují, že něco umějí, nebo je nenávidí,“ přemítal, když svou story vyprávěl pro web bezfrazi.cz. A prozradil jeden z posledních nesplněných snů: „Chci v lize dát gól z půlky hřiště, budu to pořád zkoušet. Pětkrát mi to třeba nevyjde, pošesté ho tam fouknu.“
Proč ne? Za všechnu dřinu by to byla zasloužená odměna.
