Její manžel Miroslav Beránek se celý život točí kolem fotbalu. Nejdřív ho sám hrál, teď je pravou rukou trenéra Karla Brücknera. Rodina si ho doma nikdy moc neužila. "Víkendy se musely většinou obejít bez něj," říká Líba Beránková.
I přesto, že na utužování rodiny a partnerských vztahů bylo času hodně málo, oslaví spolu Beránkovi příští rok stříbrnou svatbu.
Recept na šťastné soužití máma čtyřiadvacetileté Svatavy a dvaadvacetileté Olgy nemá. "Je to zásluha nás obou. Za pětadvacet let manželství však můžu říct, že nejdůležitější ve vztahu vůbec je vzájemná tolerance. A Mirek je výjimečný člověk po všech stránkách. Je milý, pozorný ke mně i k dcerám. V novinách o něm zrovna nepíšou, že by měl smysl pro humor, ale má ho," tvrdí Beránková, která patří k ženám, jež se kvůli svým partnerům vzdaly vlastní kariéry a zůstaly v domácnosti.
"Starám se mu o takový rodinný komfort a dělám to ráda. Společně se angažujeme v 1. Sportovním občanském sdružení, které pomáhá dětem z dětských domovů. Zrovna o víkendu se nám podařilo vzít dvě stě dětí na utkání našich s Rumuny. Byla jsem trochu zklamaná z fandění Čechů. Zdálo se mi, že Rumuni byli slyšet víc," míní Beránková, která prý moc na fotbal nechodí, ale výjimečné zápasy si ujít nenechá.
Častěji však zůstává doma se zlatým retrívrem. "Manžel chtěl samozřejmě syna, ale já mám pocit, že bychom měli samé holky, tak teď máme kluka alespoň psa. A mně není smutno, protože i dcery už se osamostatnily," říká.
Čechová moc neutrácí
Martina Čechová, manželka brankáře Petra Čecha, který hraje od letošního léta za anglický klub Chelsea, si myslí, že je trochu nespravedlivé, když se manželkám zakazuje jakékoli rozptylování partnerů.
"Nerozptylujeme kluky celý rok, tak nevím, proč bychom to měly dělat ve chvíli, kdy jde o důležitý turnaj nebo zápas. Ale je pravda, že to možná nedělají úplně všechny. Já osobně se snažím nezatahovat Petra v takové chvíli do jakýchkoli rodinných problémů a nic s ním neřešit," říká dvaadvacetiletá Čechová, která je manželkou slavného fotbalisty teprve rok a už s ním stihla bydlet ve Francii a za týden se stěhuje do Anglie.
"Londýn je velké město, ráj nákupů. Už jsem si to tam prošla, ale zatím jsem se jen dívala. Petr se ale nemusí bát, že budu moc utrácet, nejsem nakupovací typ a dosud nikdy mě nemusel v tomto ohledu korigovat. Když si ale chci něco koupit, neptám se ho. Mám svoji kreditní kartu a jednu fintu navíc - vždycky koupím něco i jemu," směje se Čechová, která bude sledovat zápas s Arménií jen v televizi.
"Musím ještě vyřešit přesun našeho labradora, což není zrovna jednoduchá záležitost, a dobalit. Už se ale moc těším. Hlavně kvůli Petrovi. Splnil se mu sen hrát v Anglii a ještě za takový výborný klub, navíc se prosadit do role jedničky. Co víc si přát? Snad jen aby se mi podařilo sehnat tam práci instruktorky aerobiku," dodává.
Hübschmanová se učí rusky
Jana Hübschmanová už se také smířila s tím, že u reprezentačního obránce Tomáše Hübschmana je v danou chvíli na prvním místě fotbal a pak teprve všechno ostatní.
"Je to logické a vyplývá to ze situace a důležitosti zápasů, které se momentálně hrají. Respektuji to. Když je ale Tomáš doma, snažím se mu zpříjemnit život normálními věcmi a ukázat mu, že není jen o fotbale. Většinou jdeme na procházku s našimi dvěma jorkšírkami," říká dvaadvacetiletá Hübschmanová, která bude následovat svého manžela hned po utkání s Armény na Ukrajinu.
"V létě Tomáš přestoupil do Šachtaru Doněck, takže nás čeká učení ruštiny. Zpočátku jsme se trochu obávali, jestli se tam dá vůbec žít, ale jsme mile překvapení. Co se týče jídla, seženete naprosto všechno, s oblečením je to v mém případě horší. Značkové obchody typu Dior nemusím, mám raději jednodušší módu," vypráví Jana, která by nejraději využila znalosti cizích jazyků a věnovala se třeba překladatelství.
 Martina Čechová (vlevo) a Jana Hübschmanová po příletu na Euro 2004 |
