"Nějak zaškobrtnul a karty mu uletěly. Tak jsem mu je podal způsobem, jakým sudí obvykle červenou ukazují hráčům," usmíval se slávistický gólman Vorel. "No, nejdřív byl z toho trošku naštvanej, ale pak to vzal s humorem."
Kuriózní moment se stal v zápase, který byl pro Vorla rovněž neobvyklý. Zkušený gólman totiž ještě o víkendu chytal soutěžní duel – rezervě Slavie pomohl k výhře 4:0 a tím i k definitivní záchraně v ČFL.
A považte: to šel do zápasu proti Příbrami B z plného tréninku.
"Přijel jsem přímo ze soustředění v Krkonoších, byl jsem hodně unavený," líčil Vorel. "Ale trenér béčka požádal našeho kouče Jarolíma, jestli bych mohl přijet pomoct, a pan Jarolím mu vyhověl. Jsem rád, že jsem taky mohl přispět k záchraně."
V pátek 33letý Vorel tak zakončil mimořádně dlouhou sezonu, ve které toho stihl nezvykle mnoho.
A přitom se dá paradoxně stejně tak říci: mohl toho stihnout i víc. Vorel totiž pomohl Slavii k titulu a zahrál si v Lize mistrů, jenže daleko víc toho odchytal jeho kolega Martin Vaniak. A nejspíš oprávněně.
"Za loňskou sezonu mám co napravovat," přiznává Vorel. "Rád bych byl s týmem stejně úspěšný, ale sám se výkonnostně musím zlepšit o 100 procent." Proto teď tvrdě dře a nestěžoval si ani kvůli záskoku v dresu slávistické rezervy. "Jsem rád, že jsem mohl pomoci." A to hlavně zkušenostmi. "Aniž bych chtěl třetí ligu jakkoli shazovat, je to přece jen nižší úroveň, než když bojujete o český titul. Natož při srovnání se zápasy Ligy mistrů."
Do ní se Slavia touží znovu probojovat, proto se hráči týden potili v Krkonoších. "Jestli mi někdo záviděl, že mám kvůli zápasu za béčko volno? Kdepak," odmítá Vorel. "Jakkoli je příprava náročná a bolí, každý ví, že je to zapotřebí. Není úniku a z takového týdne pak žijete vlastně celý zbytek sezony."
Jen by letos chtěl Vorel takto "žít" více na hřišti než na lavičce. Tedy vytlačit z postu jedničky Martina Vaniaka. Povede se to? "Zatím se s námi o tom trenér nebavil, tak brzo k tomu ani nemá důvod," říká. Ale poprat se o to Vorel rozhodně míní.