Třeba za bezbrankového stavu stihl zabránit téměř jistému gólu.
"To byl asi nejtěžší zákrok," souhlasil bývalý hráč Mladé Boleslavi. "Útočník tečoval míč do mého protipohybu. Na mokrém trávníku bylo těžké změnit směr. Nakonec jsem tam dal na poslední chvíli ruku a balon pak někdo odkopl."
Příběh nemocného brankáře mezi tyčemi se začal rodit v pátek. "Jel jsem domů z tréninku a v autě cítil, jak na mě něco leze," líčil Malík. "Přitom jsem věděl, že kolega Švenger bere antibiotika."
Čáslav by tak měla k dispozici jen třetího gólmana Říhu, který chytá za rezervní tým I. B třídu.
"Hned jsem volal trenéra a informoval ho, co se děje," pokračuje Malík. "Bylo jasné, že vypustím sobotní předzápasovou přípravu."
Po těle cítil slabost, hlásilo se nastydnutí. Ulehl do postele, nasadil léky, potil se. "Prokombinoval jsem tři druhy prášků," smál se fotbalista, jehož manželka pracuje v sekretariátu boleslavského prvoligového klubu. "Zabralo to. V neděli jsem byl bez teploty a mohl tak vyrazit na zápas."
Odchytal ho v chladu a za vytrvalého deště, přesto se po závěrečném hvizdu cítil dobře. "Ale to je tím, že jsme vyhráli. To si člověk na nějakou nemoc ani nevzpomene." Ajaký byl celkově podzim nováčka? "Ještě bod z Bystrce a budu spokojen."