"Nezlobte se, to je Ivan. Musím to vzít," říká jeden ze dvou kandidátů na místo šéfa fotbalového svazu. Ten druhý, Ivan Hašek, právě volá.
A Hašek se se svým soupeřem dohodl, že se o pár minut později sejdou.
Oba nestíhají, v sobotu se volí. Ten telefonát zdaleka nebyl náhodný, oba sokové se scházejí, hrají spolu golf, deset let si tykají. Za tři dny se střetnou ve velkém boji.
Rozhovor s Vinšem mohl pokračovat.
Proč by lidé měli věřit, že jste ten správný muž pro český fotbal?
Možná se v republice najdou daleko lepší kandidáti, ale kandidují Vinš a Hašek. A pokud tato dvě jména srovnávám, vychází mi z toho, že jsem lepší manažer. Řídil jsem a řídím firmy, řídil jsem a řídím fotbalové bafuňáře, taková zkušenost chybí Ivanovi. On by byl dokonalý pro řízení sportovní oblasti, ale z nás dvou bych měl být manažerem já. Vím, že nenabízím špatnou cestu.
Jenže národ si jednoznačně přeje Haška. Vnímá ho jako spasitele.
Škoda, že jsem nehrál fotbal a nebyl tak skvělý reprezentant, možná by měl národ větší dilema. Já názor veřejnosti respektuju, chápu poptávku po Ivanovi, ale odborná veřejnost čili voliči z valné hromady tak radikální nejsou.
To zní sebevědomě.
Vůbec se neodvažuju odhadnout, jak náš souboj může skončit. Do soboty je strašně daleko, určitě ještě nastanou zákulisní zvraty, vyjednávání, lobbování. Možná se ještě kdekomu rozleží, že by kandidovat neměl.
Vám se to v hlavě nerozleží?
Zatím se to nestalo, zeptejte se mě zítra nebo pozítří. Ale nepředpokládám to. Mé rozhodnutí kandidovat a spustit volební kampaň nevzešlo ze dne na den. Dal jsem dohromady tým lidí a jak objíždím kraje a okresy, slýchám, že takhle profesionální kampaň ještě nikdo nikdy neměl. Tak proč bych to teď vzdával? Jen kvůli tomu, že nejsem známý fotbalista?
To jistě ne, ale pořád překvapuje, že kandidujete proti člověku, se kterým se názorově téměř nelišíte. A navíc jste přátelé.
Můžeme spolu otevřeně hovořit o fotbale, o politice, o čemkoli. Asi se neshodneme v personálních otázkách, které by se měly na svazu řešit, ale tomu se nedivím. Kdybychom šli hrát fotbal, bude určitě lepší Ivan, na golfu zase já. Ano, řekl bych, že jsme přátelé, i když na dovolenou spolu asi nepojedeme.
Tak proč tedy kandidujete proti sobě?
Já ohlásil kandidaturu jako první, od podzimu neoficiálně, v dubnu oficiálně. Netušil jsem, jestli se najde někdo jiný. Snad kdybych znal Ivanův volební program, řekl bych vám, že by bylo lepší, abychom se spojili. A jestli bude odlišný, tak ať si veřejnost vybere. Jenže zatímco já jsem ten s konkrétním plánem, Ivan je zatím ten s konkrétní imagí.
On na dnešek svolal tiskovku, kde by měl svůj volební program vysvětlit.
Já to mohl udělat třeba až v sobotu při valné hromadě, ale považoval bych to za neseriózní vůči voličům. Proto jsem vystoupil už před pár měsíci.
Pokud vyhrajete vy, což se nejen podle sázkových kanceláří nejeví příliš pravděpodobné, pořád platí, že nabídnete Haškovi, aby byl šéfem všech reprezentací?
Jistě, rád mu to zopakuju, až se spolu zase uvidíme. My po sobě nestřílíme, nevysíláme na sebe žádná torpéda.
Torpéda létají odjinud. Anonymy, udání, zákulisní hrátky. Jak moc je špinavý fotbal?
Když máte trávník mokrý a plný bahna, tak se umažete, když uděláte skluz. Ale na to se asi neptáte.
To rozhodně ne.
Problémů bylo dost a další ještě nastanou, selhávání jednotlivců těžko zabráníte.
Mysleli jsme rozsáhlé korupční skandály, uplácení, kupčení, intriky.
Vezmu to zeširoka. Hraje se zápas, vy stojíte na straně, proti které rozhodčí pískne faul, a hned si myslíte, že je to korupce. Když jste z druhé strany, je všechno v pořádku. Když jste neutrální, vidíte to ještě jinak. A pokud se budete dívat z ciziny, řeknete si, je to přece normální chyba rozhodčího, kterých se stávají stovky. Je velice složité korupci pojmenovat, ale v podání jedinců existuje. Proto navrhuju přepracovat disciplinární řád, navrhuju tvrdé tresty, doživotní zákazy.
Váš Žižkov zasáhla těžká korupce před pěti lety. Tehdejší sportovní ředitel Ivan Horník se stal vlastně mužem zla a tehdy už jste byl klubovým prezidentem.
Ano, vyskytl jsem se v blbém čase na blbém místě. Přiznávám, že jsem mnoho let nechtěl být s fotbalem spojován, abych při podnikání neměl horší výchozí pozici. Jdete na jednání, chcete získat zakázku, ale máte cejch fotbalového funkcionáře.
A to znamená?
Potenciální obchodní partner si řekne, že peníze stejně zahučí ve fotbale. To se mi nechtělo podstupovat. Jenže Praha 3, která Viktorce pomáhala, žádala, aby majitel z pozadí vystoupil. Já to udělal zrovna ve chvíli, kdy vypukla aféra Horník.
Jak může člověk, který neukočíroval Horníka, šéfovat českému fotbalu?
Policie šetřila veškeré odposlechy, v klubu byli finanční úředníci, případ vyšetřovala disciplinární komise. Tam se mi skoro omlouvali, že mě museli předvolat, protože jsem v žádných podkladech nefiguroval, ale klub museli potrestat.
Sám musíte cítit, že Horník je váš cejch.
Možné to je, přesto nevidím žádný důvod, proč bych teď fotbalový svaz nemohl vést.
Luděk Vinš má čistý rejstřík?
Jestli chcete, můžu vám ho ukázat. A přidám lustrační osvědčení.
Jen do toho. Dosluhující předseda Mokrý byl k tomu několikrát vyzván, ale nikdy to neudělal.
Tak mě vyzvěte, abych ho předložil v sobotu na valné hromadě. Udělám to.
Beru vás za slovo, tak vás tímto vyzýváme.
Ano, udělám to, předložím své lustrační osvědčení.
Pak ještě musíte přesvědčit delegáty, že jste ten pravý. Přitom váš Žižkov právě sestoupil do druhé ligy. Není to velká manažerská chyba?
Nevím, jestli velká. Na Viktorce jsme prožili obtížnou etapu. Když jsme sestoupili poprvé, bylo to nuceně, za trest. Zvedat klub po takovém zásahu je velmi obtížné po sportovní i společenské stránce. Především musíte najít sportovního ředitele, který rozumí sportu, je přijatelný pro veřejnost a sponzory, že to prostě není další Horník.
To se vám podařilo?
K nám přišel pan Lešický, což byla trefa. Kdybyste jeho spojovali s korupcí, musel byste být, kulantně řečeno, bláhový. Vrátili jsme se do ligy, jenže on pak následoval svou manželku na Slovensko, což naši strategii nabouralo. Pro novou éru jsme si vytipovali Pavla Kuku, ale to se nepovedlo.
Co kdyby se vám něco takového nepovedlo v roli předsedy svazu?
Ale já bych přece vzal na sportovní oblast prvotřídního odborníka: Ivana Haška. Jemu věřím, on to umí.
Jenže on je váš soupeř.
Pokud zvítězím, věřil bych si, že Ivana přesvědčím, aby sportovního ředitele dělal. Aby byl šéfem všech reprezentací. Pokud by vyhrál on, není co řešit, já mu sportovního ředitele dělat nemůžu.
Třikrát o fotbale
Co bych dělal, kdyby fotbal nebyl |
Vzdal byste se podílu na Žižkově, pokud byste vyhrál?
Ano. Přestože to udělat nemusím, považoval bych to za správné.
Taky navrhujete, že byste byl neplacený předseda, ale zároveň fotbalu slibujete víc peněz. Neprotiřečíte si?
Ne. Minulé období s placeným předsedou mi přišlo hybridní, proto bych se vrátil k systému generálního sekretáře, který by vykonával každodenní práci a byl by za ni placen. Předseda je od jiných věcí.
Ale jak chcete zlepšit financování, když sám říkáte, že fotbal ztratil kredit?
Je spousta sponzorů, kteří potřebují být vidět. A kde jinde by to mělo být, než u nejpopulárnějšího sportu planety?
Zároveň ale sportu, který má v Česku punc špinavé hry, na kterou ani fanoušci moc nechodí. Vy třeba navrhujete, aby vznikl Ligový pohár, chcete fotbal tlačit víc do televize.
Logicky. Zkuste si srovnat fotbal a hokej, dva nejoblíbenější sporty u nás. Už za první republiky spolu soutěžily, lidé na ně chodili, peníze na ně byly, stát je podporoval. Taktéž za druhé republiky, kdy se změnilo politické zřízení. A ve třetí republice, v naší éře? Oba sporty se odpojily. Kolikrát týdně vidíte hokej v televizi? Během sezony třeba čtyřikrát, k tomu zajímavý magazín, žádná negativní image v médiích. Český fotbal si to bohužel zařídil jinak a můžeme si za to sami, protože se o náš produkt nestaráme. Proto říkám: Víc fotbalu! Když ho dostaneme do televize, budou ho lidé víc vnímat, sponzoři budou víc vidět a my budeme mít větší šanci ho očistit.
Fotbalové hnutí teď připomíná spíš skupinky partyzánů. Dokázal byste ho stmelit, když ani svých dvanáct spolupracovníků do výkonného výboru si nemůžete určit sám?
To je právě ten důvod, proč bych měl svaz vést já, ne Ivan. Vedl jsem klasické podniky, široké kolektivy lidí, což dává jistý předpoklad, aby moje práce byla úspěšná i na svazu.
Abyste nedopadl jako Pavel Mokrý v roce 2005, který ve volebním programu razil heslo, že chce především zdůvěryhodnit fotbal. Ale dopadlo to bledě.
Možná bych se obával loni na podzim, než jsem začal objíždět republiku, kraje, okresy a přednášet jim svoje vize. Ptal jsem se lidí: Souhlasíte? Co byste chtěli? Poznal jsem lidi, se kterými bych pracovat chtěl, a taky označil ty, se kterými určitě ne.
Což je případ olomouckého šéfa Kubíčka, to už jste vyhlásil. Kdo ještě?
Třeba pan Berbr. To je v prostředí českého fotbalu velmi složitý člověk. Velký sólista, ne týmový hráč, což poznáte na Karlovarském a Plzeňském kraji. Víc bych to rozpitvávat nechtěl.
A co tedy Kubíček?
To, jak demagogicky se chová, lidi otravuje. Stačí si vzít příklad z pondělního zasedání Ligového shromáždění, na kterém nebyl. Všichni měli najednou elán se dohodnout a na konci vystoupil zástupce Sparty a říká: Všimli jste si, jaký tu byl dneska klid?
Jenže pořád existuje varianta, že právě Jiří Kubíček bude zvolen do pozice místopředsedy svazu, jímž je i nyní.
Ano, stát se to může a taky to může být velký problém. Prostě by se muselo udělat nějaké opatření, aby to fungovalo jinak.
Teď vám nerozumím. Co máte na mysli?
Že bych s tím člověkem prostě nepracoval. Že bych se svého mandátu vzdal. A dost možná o něčem podobném uvažuje i Ivan Hašek. Fotbal potřebuje stmelit, ne se pořád hádat.
Luděk Vinšpražský podnikatel, majitel Viktorie Žižkov. |
