V Brně jste toho moc ke konci sezony neodehrál, takže do Zlína jste se těšil o to více, že?
Závěr ve Zbrojovce byl všelijaký. O to více jsem rád, že můžu ukázat svoje kvality tady. Ale Brno jednalo férově a neodstřelilo mě, i když věděli, že po sezoně odcházím pryč. Zůstal jsem v prvním týmu, odehrál jsem pár zápasů. Neřeším, kde jsem nebo nejsem. Dělám maximum, abych na své cestě byl úspěšný a posouval se neustále dál.
A teď jste si fotbalově polepšil.
Jasně. Chtěl jsem novou výzvu, dostat se do první ligy. Zlín mi nabídl spolupráci. První nabídku jsem dostal od něho a nic jiného jsem už neřešil. Můj cíl je první liga, proto jsem tuhle možnost vzal.
Jak těžké bude dostat se do základní sestavy?
Bude to obtížné. Konkurence je velká. Budu dělat všechno, abych přesvědčil trenéra, že do ní patřím.
Ve Zlíně se kouč mezitím změnil. Znamenalo to pro vás něco?
Nic. Pořád se budu opakovat. Ať jsem, kde jsem, ať tam trénuje jakýkoliv trenér, tak mám svoji cestu a snažím se po ní jít. A každý trenér mi má co dát.
Jak jste vnímal Zlín z pozice soupeře?
V posledních sezonách je to hodně ambiciózní klub, který chce hrát nahoře, první šestku, a to je pro mě samozřejmě výhoda. Také chci hrát nahoře. Věřím, že budeme úspěšní.
Za sebou máte první přípravný zápas. Jak ho hodnotíte?
Zvítězili jsme, takže byl dobrý. Myslím, že jsme hráli dobře. Zápas jsme chytili od začátku. Měli jsme ho ve svých rukou, soupeře jsme nepouštěli do žádných šancí. Gól jsme si dali po nešťastné náhodě sami. Na to, že to byl první zápas přípravy, měl slušné parametry.
Nastoupil jste na pravý kraj obrany. Hrajete i na místě stopera. Který post je vám bližší?
Můžu alternovat i na místě beka, takže je mi to jedno. Polovinu zápasů v chlapech jsem odehrál na stoperovi, druhou polovinu na kraji obrany. Jsem schopný to zvládnout napravo i nalevo, což je moje výhoda. Ale myslím, že vyšší kvalitu mám na stoperovi, i když teď to nebylo špatné ani na bekovi.
Hodně jste podporoval ofenzivu. To je vám vlastní?
Trenér říkal, že chceme útočit, takže jsem se nabízel co nejvíce dopředu, abych zkusil připravit nějakou šanci nebo gól.
Nastoupil jste s číslem dresu třináct. Pověrčivý tedy nejste, že?
S tímhle číslem jsem hrál v Brně i předtím. Třináctka je moje šťastné číslo.
Letošní rok je pro vás přelomový. Máte čerstvě po svatbě. Docela brzo jste se ženil.
Když najdete tu pravou, tak není nač čekat.
Co vám manželka řekla na přestup do Zlína?
Je tady se mnou, takže se jí můžete zeptat. (úsměv) Podporuje mě, ať jsem kdekoliv. Jsme tým a chodíme spolu, takže jsme šli do ligy.
Svatba byla fotbalová?
Z fotbalového prostředí na ní moc lidí nebylo. Spíše rodina, škola. Nic velkého.
Vysokou školu máte úspěšně za sebou?
Získal jsem titul bakaláře z ekonomky v Praze. Ted pokračuju v oboru kondiční trenér na Masarykově univerzitě v Brně. Už jsem na magisterském studiu, takže doufám, že to dotáhnu do zdárného konce.
Jak obtížné je skloubit vysokou školu s profesionálním fotbalem?
Ekonomka v kombinaci s fotbalem moc jednoduchá nebyla. Ale všechno se dá, když se chce. Dělám maximum, abych zvládl školu i fotbal. Vnímám, že se ve fotbalové kariéře může kdykoliv stát cokoliv. Nerad bych to zakřiknul, ale chtěl bych mít také zadní vrátka. Chci se rozvíjet i po jiných stránkách než po fotbalových. Abych úplně nezakrněl.
Plánujete, že se po kariéře budete věnovat ekonomice, nebo trénování?
Ekonomice ne. Leda když budeme doma úspěšní a budeme půjčovat peníze. (úsměv) Táhne mě to jednoznačně ke sportu. Baví mě zjišťovat, jak funguje lidské tělo. Chtěl bych pak dělat kondičního trenéra v nějakém dobrém klubu, třeba ve Zlíně. (úsměv)
Tam jím je Michal Molek. Už jste si o společném zájmu popovídali?
Ještě ně. Zatím jen koukám, co dělá. Na prvním místě je jednoznačně fotbal. Co dál, budu řešit až po kariéře. Ale nenechávám to na poslední chvíli, abych pak honil informace a univerzitní tituly. Snažím se vzdělávat už teď.
Tím, že hrajete fotbal, je pro vás studium snadnější?
Můžu si věci vyzkoušet v praxi. Okoukávám práci ostatních trenérů. Můžu nasbírat nějaké zkušenosti. Ale jestli je to výhoda, nebo ne, těžko říct. Sport mám rád, takže bych se o něj zajímal, i kdybych nehrál fotbal.
Vědí profesoři, že jste ligový fotbalista?
Vědí to. V tomhle je Masarykova univerzita moc dobrá. Učitelé dokážou vyjít vstříc. Jsou lidští a ještě mě dost podporují.
Nezkomplikoval vám přestup do Zlína studium?
S trenérem jsem se o tom ještě nebavil. Studuju dálkově. Snad by to mělo být v pořádku. Když jsem hrál v Brně, také jsem moc přednášek nestíhal. A zatím jsem byl ve studiu úspěšný. Nějaký kompromis s učiteli najdeme.