Přesto se třiatřicetiletý hráč, který patří k tradičním oporám jihlavského celku, v posledních třech utkáních musel posadit na lavičku náhradníků. Ve dvou domácích duelech – proti Mladé Boleslavi a Zlínu – odehrál jedinou minutu, v minulém kole v Příbrami nastoupil až ve druhém poločase.
Jsou za nečekanou změnou zdravotní problémy, nebo rozhodnutí hlavního kouče Michala Bílka? „Platí spíš druhá varianta,“ odpovídá Vaculík. „Trenér Bílek v situaci, kdy se nám nedaří, přemýšlel, jak týmu pomoct. Zvolil řešení, že to zkusí beze mě, že dá šanci jiným hráčům. To je celé,“ pokračuje aktuálně nejstarší jihlavský hráč.
Bílkova volba je o to odvážnější, že na střídačku posadil kapitána a zároveň syna majitele klubu. Jak ten novou roli snáší? „Samozřejmě z toho nejsem šťastný. Ale na druhou stranu, právě proto, že je mi tolik, to asi zvládám s nadhledem,“ tvrdí Vaculík. „Něčím jsem si prošel a vím, že tyto situace se mohou rychle otočit,“ pokračuje. „Stačí čtrnáct dní, během kterých dáte jeden gól, dvě nahrávky, začnete si jinak věřit a najednou můžete být nepostradatelný,“ má jasno. „Věřím, že týmu ještě pomůžu.“
Ideální by to bylo už v dnešním domácím zápase, ve kterém Jihlava přivítá Liberec. „Musíme udělat vše pro to, abychom poslední podzimní nebo první jarní zápas vyhráli,“ burcuje spoluhráče. „Potřebujeme trošku stáhnout ztrátu, kterou po podzimu máme. A pak se musíme připravit na jaro, které bude enormně těžké,“ dodává Vaculík.