„To jsou zápasy, o kterých bych v Jihlavě mohl leda snít,“ usmívá se fotbalista pocházející z Božejova. „Od doby, kdy jsem přišel do Slavie, prožívám krásné chvíle.“
Na začátku listopadu to přitom vypadlo na zkaženou sezonu. Reprezentační záložník, hrající v dresu Jablonce, v duelu proti pražské Dukle šel do souboje s domácím Jánem Ďuricou, jehož následky byly fatální.
„V souboji jsem naznačil pohyb do středu a Ďurica do mě z boku skočil,“ vzpomíná Masopust. První obavy, že jde o zlomeninu nohy se sice podařilo rozehnat, následné vyšetření na magnetické rezonanci však ukázalo, že postranní vaz v koleni je natržený.
Jeden z klíčových hráčů Jablonce tak rázem musel odepsat zbývajících pět podzimních prvoligových duelů a tři zápasy Evropské ligy.
„Snažím se to brát pozitivně. Zranění k fotbalu patří. A aspoň si více užiju malého a před Vánoci pomůžu manželce,“ smířil se s osudem.
Začátek ve Slavii: tři zápasy sledoval z lavičky
Odměnou po uzdravení byl přestup, na který řada fotbalistů čeká marně. Do svých řad si ho vybrala pražská Slavia. „Když to zpětně hodnotím, byl to pro mě výborný krok,“ chválí si Masopust.
Začátky přitom nebyly úplně snadné. „První tři ligové zápasy jsem neodehrál ani minutu,“ připomněl. „Abych pravdu řekl, dost mě to překvapilo. Ale prostě se nedalo nic dělat.“
Premiéra však byla o to sladší. Poprvé v základní sestavě totiž Masopust nastoupil v odvětě úvodní vyřazovací fáze Evropské ligy, na hřišti belgického Genku.
„Nevím, jak dlouho předem jsem to věděl, asi den před zápasem. A z týmu jsem cítil obrovskou energii, sílu. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bychom ten zápas neměli zvládnout,“ líčí. „Stalo se mi to poprvé v životě. Byl jsem přesvědčený, že vyhrajeme a postoupíme,“ pokračoval.
To se nakonec potvrdilo i na hřišti. Po domácí bezbrankové remíze sice Slavia už v desáté minutě prohrávala, ale brzy dokázala srovnat a ve druhé půli třemi góly rozhodnout.
Postup přes Sevillu? Neskutečně štěstí
V dalším kole čekal Slavii parádní soupeř, španělská Sevilla. Tým s českou brankářskou hvězdou Tomášem Vaclíkem, který v kvalifikaci Evropské ligy vyřadil Olomouc.
„S klukama jsme si dělali srandu, že když jsme se připravovali na Genk, trenér nás upozorňoval na tři jejich hráče. A na Sevillu jsme se chystali na deset,“ naznačil Masopust rozdíl mezi oběma soupeři.
Přesto se Slavii znovu podařilo jít dál. I když... „Musíme si na rovinu říct, že to bylo neskutečně veliké štěstí,“ připouští Masopust. „Když si vezmeme, co neproměnili v prvním zápase nebo jaký gól dal Alex Král...,“ vzpomíná na úvodní duel, jenž skončil překvapivou remízou 2:2.
A protože stejný výsledek nabídla normální hrací doba odvetného duelu v Praze, šel zápas do prodloužení. V 98. minutě argentinský záložník Franco Vazquez vstřelil v tu chvíli postupový gól hostů. O čtyři minuty později však rovnal Nizozemec Mick van Buren a v poslední minutě nastavení s nechtěnou pomocí obrany španělského týmu dotlačil do brány míč hrdina zápasu Ibrahim Traoré.
„Bylo to opravdu něco neskutečného. V prodloužení jsme prohrávali, ale závěr jsme zvládli,“ vzpomíná Masopust na chvíli, při které se řadě fanoušků v hledišti i u televize do očí draly slzy štěstí.
„Jak jsme to prožívali my? Podobně,“ připustil. „Na hřišti ale nejsem tolik nervózní jako na tribuně, kde je to daleko horší. Takže jsem měl tentokrát štěstí: hrál jsem oba ty zápasy od začátku,“ usmívá se.
Zahrát si v kolébce fotbalu? O tom vždy snil
Nezapomenutelné fotbalové bitvy však Masopust prožívá nejen se Slavií. V březnu ho trenér Jaroslav Šilhavý povolal na duely národního týmu s Anglií a Brazílií.
„Myslím, že zrovna na tuto akci by chtěl být v nominaci každý,“ uvědomuje si Masopust. „Anglie je kolébkou fotbalu. A já jsem vždy snil o tom, že bych tam mohl hrát,“ prozrazuje.
Na výsledek úvodního duelu kvalifikace mistrovství Evropy by však čeští fanoušci nejraději zapomněli. „Ale je dobře, že jsme si tím prošli. Bylo to pro nás ponaučení,“ komentuje krutý výprask 0:5 Masopust.
O čtyři dny později český nároďák hostil hvězdné Brazilce. „Fakt, že nás po debaklu s Anglií hned čeká Brazílie, samozřejmě pro nás nebyl nijak jednoduchý. Utrpěli jsme debakl, a co bylo horší, nešlo jen o nějakou souhru náhod nebo podobně. Ten výkon se nám fakt nepovedl,“ nehledá výmluvy.
Přípravný duel s pětinásobným mistrem světa tak nabízel otázku: vzpamatují se Češi z drsného direktu? „Když jsem viděl jména hráčů, kteří proti nám nastupovali, bylo lepší to raději neřešit. Protože pak bych z toho měl zbytečně zamotanou hlavu,“ nenechal se rozhodit hvězdami soupeře.
Naopak, v duelu předvedl parádní výkon, za který sklidil pochvalu. „Samozřejmě to potěší, hodně. Ale je to ošemetné,“ uvědomuje si Masopust. „Jednou je člověk chválený, hned další zápas může být kritizovaný. Hodně to ale prožíval taťka, byl za to rád.“
Chelsea ukázala, jak hrají největší kluby světa
Super zážitek nabídlo hráčům a příznivcům sešívaných také čtvrtfinále Evropské ligy proti Chelsea. A to i přesto, že Slavii vystavilo po výsledcích 0:1 a 3:4 ve druhé nejvýznamnější evropské klubové soutěži definitivní stopku.
„Určitě to mohlo být lepší. Po takovém průběhu, s takovým týmem to vyřazení hodně mrzí,“ přiznává Masopust. „Ale prostě Chelsea ukázala svou sílu.“
Zranitelný byl soupeř z Premier League především v prvním utkání v Praze. „Chelsea nám ukázala, jak hrají ty největší kluby světa. I když nepředváděli svůj nejlepší fotbal, dokázali udeřit. Z první nebo druhé šance nám dokázali dát vítězný gól,“ všiml si Masopust.
Odveta na Stamford Bridge měla divoký úvod. Po necelé půlhodině hry svítil na ukazateli skóre výsledek 4:1. „V jednu chvíli jsem se bál, aby to tak nepokračovalo. Abychom nedostali třeba šest gólů,“ líčí Masopust.
Po přestávce dokázala Slavia dvěma brankami Petra Ševčíka snížit na 4:3 a uhrát sympatický výsledek. „Řekli jsme si, že na ně chceme zatlačit a pokusíme se vyhrát druhou půli. A to se nám povedlo,“ těší Masopusta.
„Hrát takové zápasy je hrozně povzbuzující a motivující do ostatních duelů. Člověk si začne daleko více věřit. A pak vám přijde, že jste i lepší fotbalista,“ dodává záložník.
V závěru sezony se klub z Edenu chce pokusit o double: po dvou letech vybojovat titul a k němu přidat vítězství v domácím poháru.