„Čekám na první gól,“ povzdechne si defenzivní záložník fotbalové Olomouce. „Martin Sladký mi balon hlavičkou sklepnul, ještě jsem si ho dal na levačku. Škoda, chyběl asi metr. Snad příště.“
Třeba se dočká v sobotu na hřišti Bohemky, ale střílení gólů nemá 22letý štít ve středu pole jako hlavní náplň práce. Ovšem fotbalovost ho zdobí. V uplynulých dvou kolech dostal od reportéra MF DNES své nejvyšší známky v sezoně (1.5).
2,67je Kalvachova průměrná známka ve „školním“ hodnocení reportérů MF DNES. |
Proti Teplicím pomohl k vítězství 1:0 třetí Sigmě precizním výkonem; odebíral balony, přesně a rychle je rozděloval. Jako bezchybný dispečer. Moderní typ žádaného defenzivního záložníka, šestky.
A to prosím pěkně v lize debutuje. Zvládá to nad očekávání i proto, že už není zelenáč. Ostatně ve vyspělých evropských soutěžích se hráčům nad dvacet let nakládá na hřišti pořádná porce zodpovědnosti. Kalvachovi pomohlo hostování ve druholigovém Táborsku. Zvykl si na dospělý fotbal, souboje. A teď mateřské Sigmě velmi kvalitně zaplnil citlivé místo před stopery.
0 branekNa první trefu v lize defenzivní záložník čeká, odehrál všech 12 utkání. |
Uspěl v konkurenci letní akvizice z Liberce Michala Obročníka.
Trenér Václav Jílek jej postavil do základní sestavy ve všech dosavadních dvanácti kolech. O takové šanci snil vnuk bývalého gólmana Sigmy Jiřího Víta od chvíle, kdy poprvé jako dítě vkročil na Andrův stadion. A teď může být on i děda spokojený, jak si v lize počíná.
„To bych nechtěl hodnotit,“ omluvil se po utkání s Teplicemi, ve kterém exceloval. „Jsem rád, že jsem do toho vletěl tak, jak jsem do toho vletěl. Tím, že se daří celému týmu, se daří i jednotlivcům. Ale nedělal bych z toho velké závěry.“
Hodnocení sebe samého přenechává sympaticky druhým.
Třeba brankáři Miloši Buchtovi: „Chopil se toho velmi dobře. Vrátil se z hostování, dostal šanci a chytil ji za pačesy. Patří k výrazným hráčům sestavy. Jsme rádi, že ho máme.“ Nebo spoluhráči ze zálohy Davidu Houskovi: „Lukáš Kalvach hraje za mnou výborně, podle mě byl nejlepším hráčem zápasu.“
Právě díky šichtě defenzivního záložníka, které se často říká černá, jelikož není tolik na očích jako střílení a připravování branek, avšak je stejně důležitá, pookřál také Houska. Nemusí tolik myslet na bránění jako dřív, má za sebou spolehlivou pojistku. I proto už dal čtyři góly.
Olomoucký Lukáš Kalvach (vpravo) se snaží obrat o míč Alexe Krále z Teplic.
Kalvach nepůsobí úplně dynamicky, ale pomalý není a má dobrý výběr místa. Kouč Jílek si u něj především cení, že ve strategicky důležitém prostoru před vlastním vápnem nepanikaří a po zisku míče bleskově rozvine útok. Tak jako několikrát proti zhuštěnému teplickému bloku.
„Vyhráli jsme, takže to hodnotím pozitivně. Od začátku jsme byli lepší, ač Teplice byly dobře organizované, bylo těžké je dobývat, hráli jsme furt do plných. Naštěstí jsme dali ke konci gól,“ vykládal Kalvach, jehož často napadal teplický Král. „Čekali jsme na šestce Ljevakoviče, asi byl zraněný. Ale nebylo to nic, s čím bychom si neměli poradit. Hráli jsme svoji hru, na tohle jsme se moc neohlíželi.“
V překonávání bloku se konstruktivní záložník na šestce hodí tím spíš. A Kalvach ví, co s míčem provede, ještě než ho převezme.
Dobře otáčel hru, žádné alibi. Většinou přihrával vpřed. A to v prostoru, kde každá špatná rozehrávka zavání průšvihem, kterým se logicky nevyhne, ale minimalizuje je tak, aby se jeho riskantní hra týmu vyplatila. „Trenér nám v poločase říkal, ať hrajeme trpělivě, neztrácíme drajv. Chtěli jsme hrát co nejrychleji, protože do stojaté obrany se jinak těžko dostává. Z jedné šance se nám to podařilo,“ oddechl si.
Ani po vstřelení branky se Sigma nesoustředila na hlídání náskoku. Útočila dál, včetně Kalvacha. „Kdybychom zalezli, mohli by mít tlak. Nechtěli jsme jen bránit, ale zkusit přidat další gól, abychom si výhru pojistili,“ vysvětloval a přitom měl na mysli Jílkova slova o kvalitě ofenzivní trojice Vaněček, Fillo, Rezek. „Věděli jsme, že ti tři mají sílu, takže jsme byli zodpovědní dozadu. Myslím si, že jsme to dobře ubránili, že jsme je do ničeho nepustili.“ Nepustili. I díky výraznému štítu.
