Příšerná půle. To tak nejde, zuřil olomoucký útočník Juliš

Lukáš Juliš potvrdil střeleckou slinu, ale olomouckým fotbalistům to nestačilo, s Libercem vypadli v semifinále poháru doma 1:2 a na blyštivý pohár můžou zapomenout. „Dva nula v půli je příšerné. Liberec postavil sestavu, že myslím ani nechtěl dát gól a vedl tu o půli 2:0. Je to neakceptovatelné,“ běsnil Juliš.

Juliš, host ze Sparty, vyřazení nedokázal strávit. „Při gólech to samozřejmě udělali dobře, Alibekov to trefí úžasně. Pořád to ale máme uhrát na 0:0 nebo maximálně 0:1. Ten poločas nám to prohrál.“

Co se dělo v kabině o přestávce?
Trenér řval, my jsme taky řvali, protože to je už poněkolikáté, naposledy s Ostravou. Po koroně máme doma čtyři zápasy a my čtyři prohrajeme, ani neremizujeme. To takhle nejde.

Věřili jste po snížení v obrat?
Přiznám, že jsem věřil ještě v devadesáté, byl jsem přesvědčený, že dáme gól. Oni už nehráli, jen čekali vzadu, jestli ten gól dáme, nebo ne. Ale je to i tím, že nejsme ve formě. Kdybychom předtím tři zápasy vyhráli, tak v té devadesáté třeba vyrovnáme, ale když máte za šest zápasů čtyři body, tak je těžké v nastavení něco honit.

Co chybělo při šanci v závěru?
Určitě se to dalo dát. Juni mi výborně vyhrál hlavu, nevím, jestli jsem si to mohl nechat spadnout dolů, nebo si dát tělo před soupeře, nebo to normálně trefit. Prostě jsem to kopl levou nahoru. Když jste pravák a máte to na levou v 92. minutě, tak to zakopnete. Je to škoda, kdybychom v nastavení dali gól, tak je po nich. Jen by v deseti čekali, jestli uhrají penalty a to by podle mě neuhráli. Proto mě mrzí, že ten jeden gól byl málo.

Je to pro vás osobně velké zklamání, že góly dáváte, ale tým se zadrhl?
Hrozně. Dal jsem tři góly a tři zápasy jsme prohráli. To nemáte radost. Jestli dáte gól, to je jedno, když vypadneme. Celou dobu jsme se upínali k tomuto zápasu, když jsme prohráli v lize, pořád jsme viděli semifinále poháru, že ho zvládneme. A ani jsme nevstoupili špatně, i lidé se chytli, nahrávali jsme si, a i když jsme nebyli nebezpeční, nebyli jsme jaloví. Ale soupeř má jednu dvě šance, pak to trefí do vikýře, je to 0:2 a už to nedoženeme. Teď už nás čekají „super“ zápasy.

 
Jak těžké bude najít vnitřní motivaci na skupinu o záchranu?
Musíme co nejdřív udělat body, které potřebujeme, abychom ještě nezabředli do nějakých horších problémů. Já vůbec nerozumím tomu, jak jsme se tam mohli dostat. Když jsme začínali po koroně, tak jsem si vůbec nepřipouštěl, že bychom mohli vypadnout z desítky. To, že Bohemka udělá patnáct bodů z osmnácti, to klobouk dolů, ale stejně máme udělat o ty čtyři body víc. Neudělali jsme je, jsme ze všeho venku a musíme to se ctí dohrát, aby… abychom to zkrátka dohráli.