Když mu trenér Sigmy Zdeněk Psotka na začátku sezony oznámil, že před ním upřednostňuje Petra Drobisze a Martina Blahu, necítil se nejlépe. O místo jedničky se toužil prát. "Šlo na něm vidět, že to nese těžce. Ale vstřebal to. Pracuje opět naplno," těší Psotku.
Loni Lovásik nečekaně odchytal šestnáct zápasů v nejvyšší soutěži. Drobisz si zranil koleno a sympatický Slovák se "modrým" zase náramně hodil. Záskok zvládl výborně. Především v utkání na Slavii se činil, zlikvidoval spršku střel a dovedl spoluhráče za vítězstvím 2:1.
"To bylo krásné," vybaví si, jak mu čtyřikrát pomohly i tyče. "Byl jsem za tu sezonu rád. Už jsem byl smířený s tím, že jsem ligu dochytal. Najednou se mi to otočilo. Nastoupil jsem i proti Evertonu."
Jistě krásný zážitek na konci kariéry, ale Lovásik s loučením smířený není. Schází mu pocit ohromné zodpovědnosti, kterou má muž v rukavicích. "Člověk by chtěl chytat. Adrenalin mi chybí. Teď jsem bez toho tlaku. Ale uvědomuji si, že nejsem nejmladší a tak to i beru," tvrdí. "Na druhou stranu vnímám, že v lize chytají i starší Blažek nebo Vaniak."
NEDOSÁHL. Brankář Olomouce Tomáš Lovásik se natahuje marně po střele českobudějovického Rudolfa Otepky.
Gólmani stárnou pomaleji než hráči. Lovásik by rád přidal svůj 137. start v Gambrinus lize. V Sigmě je zároveň trenérem brankářů. Na vysoké úrovni se stará nejen o první tým, ale také o žáky a dorosty. "Vážím si, že jsem dostal funkci trenéra brankářů, já ale doufám, že si nějaký zápas ještě zachytám," opakuje. "Jsem vedený na soupisce. Pořád se cítím dobře. Kdyby se něco stalo, jsem nachystaný," vzkazuje.
Pokud se už do ligové branky přece jen nepodívá, má jinou velkou motivaci: pomoci tam coby trenér odchovanci Olomouce. Jako by právě pozice brankářů byla na Hané zakletá a klub musí přivádět přespolní. "Věřím, že už někoho vychováme. Jsou tady šikovní chlapci," poznamenal Lovásik.
Práce s dětmi ho naplňuje, částečně se jí věnoval už během svého prvního angažmá v rodné Trnavě. "Tehdy mě vedl trenér Vencel, to je můj vzor," prozradí. V Olomouci žije Lovásik už pět let. I když si poblíž Trnavy postavil dům, s rodinou zvažuje, že zůstanou v Česku. "V Olomouci jsme rádi, takže nový dům máme jako takovou chatu na víkendy a dovolenou," rozesměje se. Lovásik je pohodář, co se snaží přijmout, že adrenalinových momentů v brance, které tolik miluje, ho už moc nečeká.
