Táborskému imponovalo, že oběma týmům šlo především to, aby vstřelily branku.
"To je pro anglická mužstva typické. Proto měl zápas svižný průběh, hrálo se nahoru dolů a šance přišly před oběma brankami," hodnotí. "Pravda je, že ve druhé půli byl viditelně útočnější Arsenal, ale tady se zase předvedla liverpoolská obrana. Přesto ale Liverpool svůj záměr splnil - dál gól a neprohrál."
Pokud Táborského v utkání přece jen něco překvapilo, pak to byl stereotypní tlak Arsenalu po přestávce.
"Ve druhém poločase, kdy se Liverpool přece jen dostal pod tlak, jsem si říkal, proč Arsenal způsob ofenzivy nezmění. Pořád se totiž snažil dostat se k soupeřově brance někdy až moc složitými kombinacemi, na což byla liverpoolská obrana připravená. Podle mého to od domácích hráčů chtělo víc jednoduchosti, klidně to občas dopředu třeba jen nakopnout."
Když má internacionál říci, kteří hráči ho v zápase nejvíc upoutali, začíná od domácího Arsenalu.
"Jenže ten výčet opor se neustále opakuje, takže ani v tomto zápase to nebylo jiné. Duší mužstva byl Fabregas, výborně mu v záloze sekundovali všichni tři spoluhráči, Flamini a Hleb jsou nesmírně kreativní a Eboué je znamenitý tahoun. A samozřejmě nemůžu nezmínit útočníka Adebayora."
Na otázku, zda by Arsenal byl silnější, kdyby mohl nastoupit kapitán české reprezentace Rosický, internacionál Táborský reaguje:
"To by byla jen spekulace. Já bych to řekl takhle: mozkem mužstva je Fabregas, takže já si nedovedu sestavu Arsenalu představit právě bez Fabregase. A ještě bez útočníka Adebayora."
V liverpoolské sestavě Táborský vyzdvihl především Gerrarda, strůjce vyrovnávacího gólu.
"Právě fakt, že se tenhle záložník často dokáže prosadit i v soupeřově šestnáctce a v koncovce, z něj dělá opravdu velkého hráče. A akce, při níž ukázkově prošel přes dva protihráče a odcentroval na gól nabíhajícímu Kuijtovi, to se hned tak nevidí."
Na slovenském reprezentantovi Martinu Škrtelovi se třiašedesátiletému internacionálovi nejvíc líbí, jak neohroženě si přes své mládí počíná.
"Z Petrohradu přišel do anglického velkoklubu teď v zimě a už má místo v základní sestavě. Ve třiadvaceti Škrtel vůbec nedělá dojem nějakého nováčka, není vykulený, nic si na hřišti nekomplikuje, nic zbytečně nevymýšlí a dobrou obranu má založenou na jednoduchosti."
Zásadní připomínku má Táborský k nizozemskému sudímu Vinkovi.
"V naší lize máme k rozhodčím časté připomínky a mnozí vidí v jejich chybách postranní úmysly. Ale nedovedu si představit, co by následovalo, kdyby tu sudí v důležitém zápase neodpískal tak jasnou penaltu, jakou bylo Hlebovo stažení Kuijtem. Je sice pravda, že Hleb se složil bez váhání, ale stejně tak bylo nad slunce jasnější, že Kuijt ho za to rameno stáhl."
