Seděl. Prostě jen seděl. Deset minut, spíš víc. Ostatní argentinské hvězdy střílely, nabíhaly si na centry, hlavičkovaly, pálily z voleje, hecovaly se a chechtaly se pokusům, které končily až v olších za hřištěm.
Jen on dřepěl na zadku a v zelených kopačkách klábosil s kýmkoli, kdo se přichomýtl. Raději si u toho vždycky přiložil dlaň k ústům, aby ani odezírači ze rtů nepochytili, o čem je vlastně řeč. On je zvyklý z Barcelony, že se řeší každé slovo, které prohodí, tak si dává pozor.
A potom se před vás v kšiltovce posadí rozesmátý brankář Nahuel Guzmán a prohodí: „Jsem pyšný, že můžu být s Messim na stejném hřišti. On jde příkladem všem.“
Abyste pochopili, Guzmán chytá za mexický klub Tigres a do nominace Argentiny se dostal až dodatečně, ale stejně jeho slova nějak nesedí s tím, co vidíte. Vždyť na konci tréninku, který byl otevřený pro novináře, se hýbali úplně všichni, jen Messi ne. Guzmán však pokračuje: „Leo je tak zanícený a všichni věříme, že zazáří natolik, že celý šampionát vyhrajeme.“
Argentina čeká od roku 1986, to ještě Lionel Andrés Messi Cuccittini nebyl na světě.
Teď má zřejmě poslední šanci.
Mise Messi, pokus číslo 4. Už v sobotu hraje proti Islandu.
Tam, kde tank stojí u chrámu
Dvacetitisícové městečko Bronnicy leží padesát kilometrů za Moskvou a ve znaku má vyhublého žlutého koně. Na ruské poměry je to spíš vesnice. Uprostřed pravoslavný chrám se zlatou kopulí, kousek odsud stojí tank a tři obrněné vozy. Pokud hned za výstavkou z druhé světové války zahnete doleva, dojedete k řece Moskvě a k mělkému jezeru, na kterém je veslařský kanál. Tak tady Messi zakotvil.
Při cestě z metropole dávno zmizely ošuntělé věžáky i tovární haly, ubylo aut, zato přibylo stromů. Taxikář v modrých teplácích s nápisem Reebok a bílém tričku Armani se konečně vymanil ze zácpy, takže to švihal klidně sto dvacet přes vesnici a ještě u toho vesele telefonoval domů do Kyrgyzstánu. Předvolbu +996 musíte pochytit, když ji tak často vyťukával na displeji.
Lionel Messi
A jsme tu. Žáby v zátočině kuňkají, kajakáři se rozjíždějí a cedule u cesty ukazují, kolik kilometrů zbývá do Čeljabinska (1 871) a do Samary (1 025).
Nejslavnější fotbalista je právě tady, skoro na konci světa.
Na hotelu svítí nápis Bienvenido - Vítejte, ve svěžím větru vlají národní prapory a u hřiště stojí modrobílý autobus s nápisem: Unidos por una ilusion čili Společně za snem.
Prokletí se jmenuje Německo
Messi má poslední sen. Sice to zatím neřekl naplno, ale téměř jistě ho v jedenatřiceti letech čeká závěrečný pokus, jak se stát nesmrtelným a napodobit Diega Maradonu, s nímž je srovnáván odjakživa.
Diego svatý grál pozvedl, Leo (ještě) ne.
Pamatujete, co už všechno na mistrovství světa zažil?
Rok 2006: Projekt s názvem Twitter zná jen pár lidí a Messimu je čerstvě osmnáct, když jen z lavičky přihlíží čtvrtfinálové porážce od domácích Němců. Protože nebyla volná desítka, má devatenáctku, k tomu plaché oči, klučičí tvář, dlouhé vlasy a kyselý výraz. Těžce se mu nelíbí, že ho trenér José Pékerman v klíčovém utkání přehlédl.
V Barceloně už obdivovali jeho úžasnou techniku, také na šampionátu za těch pár minut, které dostal, stihl kouzla. Jenže ve čtvrtfinále ani ťuk. Když v 72. minutě střídal unavený režisér Riquelme, přišel defenzivní běžec Cambiasso. Útočníka Crespa následně vyměnil kolega Cruz. Messi? Nic! A z trenéra Pékermana se kvůli tomu stal zrádce národa. Dodnes mu Argentina zazlívá, že nechal sedět Messiho.
Rok 2010: To by bylo naprosto symbolické, kdyby Messiho a spol. dovedl na trůn Maradona coby trenér. Upřímně, stát se to nemohlo, protože chaotická Argentina měla příliš handicapů. Ve čtvrtfinále znovu padla s Německem, tentokrát drtivě 0:4.
„To mě bude dlouho strašit,“ vyznal se Messi. Jeho umění přehlédnout nešlo, gól však nedal žádný, po náročné sezoně mu chyběl drajv.
Rok 2014: Ještě na tribuně stadionu Maracaná si z krku strhl pamětní medaili, protože ho rmoutila. Argentina prohrála finále bolestně v prodloužení - jak jinak - s Německem. Messi už dávno nepřipomínal zaraženého chlapce, byl to přirozený vůdce. Nakrátko ostřihaný, s prvním tetováním, táta malého Thiaga.
ZLATÝ SEN JE PRYČ. Argentinec Lionel Messi po prohraném finále.
Nebýt jeho, Argentina by finále nehrála. Ve skupině dal čtyři góly a třeba proti Íránu odvrátil kolosální ostudu, když za stavu 0:0 skóroval v 91. minutě. Bleskově se za šestnáctkou vyhnul obránci, nádherně vypálil levačkou a balon ladně zaplul přesně k pravé tyči. Jako vzpomínka na zápas v Belo Horizonte mi zůstal plastový kelímek coly, se kterým si dnes tříletá dcera hrává ve vaně.
Dokáže to? V sobotu to začíná
Tehdy v Brazílii bylo zlato blízko, teď v Rusku zatím ikonický muž stojí na startu. Messi zůstává svůj, před novináři spíš nemluvný, ale změnil se. Výrazně potetovanou už má půlku těla, doma mu přibyli další dva synové a s dětskou láskou Antonellou už konečně našli čas na svatbu. Teď ještě vyhrát mistrovství světa...
Do veslařského kanálu v Bronnicy zrovna vletí balon. Kdosi z Argentinců překopl tmavé ochranné sítě, přes něž není vidět. Kdo se mohl tak ustřelit! Trénink se pro sto novinářů otevře až na posledních dvacet minut, takže se zatím tlačíme v úzkém koridoru za bezpečnostními rámy, kterými musí každý projít.
Na druhé straně Belského jezera šíleně křičí jakási ženština o tom, jak miluje Argentinu. Mává u toho argentinskou vlajkou tak vášnivě, až málem spadne do vody.
Tak, bodyguardi se konečně uhýbají a můžeme dál. Holohlavý trenér Sampaoli pochoduje prostředkem hřiště a pozoruje, jak hráči cvičí střelbu. Agüero do růžku, Di María levačkou míjí, Higuaín propálí brankáře silou, Dybala trefí tyč.
Lionel Messi (vpravo) a Sergio Agüero během tréninku argentinské reprezentace na mistrovství světa v Rusku hovoří s jedním z asistentů.
Jen Messi stojí s rukama za zády. „Teď vypadá stejně netečně, jako když brání,“ napadne mě nevhodný rýpanec.
Za chvíli si sedne a hotovo. Zbytek tréninku se ho netýká. Ze hřiště přitom odchází jako poslední ze všech.
Když se s kamarádem Agüerem šourá ze hřiště, fotografové cvakají spoušť jako blázniví. Agüero si zkontroluje zprávy na mobilu, Messi se usměje a mizí. Sedne si na golfový vozík a nechá se odvézt 200 metrů do hotelu.
Jeho mise začíná až ¨v sobotu s Islandem.
