Znovu se celý svět ptá: Proč Lionel Messi v barcelonském dresu posouvá hranice nemožného, zatímco v argentinském je poloviční a lepí se na něj smůla?
V noci ze soboty na neděli tým, který vede jako kapitán, vstoupil do mistrovství Jižní Ameriky bídně: porážkou 0:2 s Kolumbií.
A sociální sítě hned začaly plodit rýpavé komentáře.
„Messi je jako wi-fi, která ztrácí signál sto metrů od stadionu Camp Nou. Mimo Barcelonu je nefunkční,“ zněl jeden z nich.
Jsou to až příliš příkrá slova, protože za reprezentační statistiky se Messi určitě stydět nemusí. Ve 137 utkáních za národní tým dal 67 gólů, dalších 43 připravil, což žádný jeho krajan nedokázal.
Ale zároveň se zdá, jako by každý jeho další pokus o triumf s národním týmem měl ještě trpčí příchuť než ty předchozí.
Vždyť Argentina od roku 1979 nikdy zahajovací zápas na Copa América neprohrála. A Kolumbie ji neporazila posledních dvanáct let!
Obě série skončily a Messi zase nedal gól, tak jako desetkrát z posledních třinácti utkání za národní tým.
Přitom šanci měl: takovou, kterou v Barceloně obyčejně proměňuje. Hlavou ale minul odkrytou branku, za čtyři minuty Kolumbijci dali vedoucí gól a pět minut před koncem vítězství pojistili.
Soupeřovu hvězdu hlídali všemi způsoby: schytala kopanec do achilovky a loket do hlavy, ale tvrdost splnila účel - zarostlý argentinský kapitán se kromě hlavičky a dvou střel z dálky k ničemu nedostal.
„Není čas si stěžovat. Máme před sebou velkou výzvu a musíme se připravit na další zápas,“ odříkal po utkání obvyklou formulku.
Čím je starší, tím víc na něm vidíte, jak rád by se v rodné zemi konečně stal bohem, kterým je pro fanoušky Barcelony, kde vyrůstal.
Jenže jeho snaha dlouhodobě naráží na překážky a Argentina z velkých turnajů odjíždí zklamaná.
Žádný z trenérů, kteří se u týmu postupně prostřídali, nedokázal během čtrnácti let využít mimořádný Messiho potenciál. Všichni zůstali v roli kuchařů, kteří dostanou k dispozici nejvzácnější a nejkvalitnější ingredienci, ale neumějí s ní naložit.
Místo nezapomenutelné delikatesy tak fanouškům servírují jen nevýrazný mišmaš.
Na změnu to nevypadá. Na turnaji v Brazílii tým vede jedenačtyřicetiletý Lionel Scaloni, pro kterého je práce u reprezentace první samostatnou trenérskou zkušeností. Nadupaný tým, ve kterém kromě Messiho nechybí Agüero, Di María nebo Dybala, zatím neukočíroval.
Argentinský kapitán Lionel Messi (vpravo) během duelu s Nikaraguou
A Messi už nemá moc času: během šampionátu mu bude dvaatřicet a cítí, že už se ho možná nebude týkat další mistrovství světa. Proto se upíná právě ke Copa Américe, kde už třikrát končil v slzách.
Poprvé v roce 2007 - ve finále kousal výprask 0:3 od Brazilců.
Podruhé o osm let později - o zlato přišel v penaltách proti Chile.
Za rok se opakoval stejný scénář - znovu bezgólový zápas, znovu rozhodovaly penalty, Messi přestřelil a zase dostal na krk jen stříbro.
„Udělal jsem, co se dalo. Moc to bolí. Končím,“ vzkázal v emocích.
Za dva měsíce vzal slova zpátky, protože uvěřil, že na něj vytoužená velká trofej ještě čeká. Letos se však vzdálila už na první překážce.
