Prožíváte cestu za Ligou mistrů intenzivněji než ostatní?
Možná jo, i když vrchol kariéry je to pro nás všechny. Já v Plzni zažil postupy i sestupy, a abych řekl pravdu, před dvěma třemi lety bych si nepomyslel, že půjdeme tak raketově nahoru. Jsem fakt šťastný.
Řekněte, přestane pak být Plzeň provinčním klubem?
To snad ani nejde, dál zůstaneme spíš regionálním klubem. Ale v případě postupu do Ligy mistrů budeme na dlouhá léta zabezpečení.
Vzpomenete si, kdy vám bylo v Plzni nejhůř?
Když jsme padali z ligy, to bylo hodně nepříjemné. Další rok jsme postoupili a v euforii jsme si mysleli, že budeme hrát v lize důstojnou roli. Jenže místo toho jsme se zase plácali. Nahoru, dolů, nahoru, dolů. V první lize boj o záchranu, ve druhé zase o postup. Teprve příchody pana Kříže a pak trenéra Vrby poslaly Viktorku nahoru. Teď jsme na vrcholu.
I vy osobně, že? Nebo vám někdy s fotbalem bylo líp?
Nebylo. Tři roky držíme pohromadě a každý ví, jakou má v mužstvu úlohu. Pokud se dostaneme do Ligy mistrů, bude to jako sen.
Rok 2011 máte opravdu výjimečný. Získal jste titul, vyhrál Superpohár, kráčíte do Ligy mistrů, narodil se vám syn David...
No, doma je to teď docela náročné, protože hodně přespávám mimo domov. Ale přítelkyně je statečná, obdivuju ji, jak to zvládá. A co se fotbalu týče, prožíváme ho společně. Tříletá Natálka už fandí, v televizi mě poznává. A já se těším, až malý Limba trochu vyroste a budu si s ním kopat na zahradě.
Sportovní stránky iDNES.cz jsou nově na Facebooku, staňte se fanoušky. |
Můžete pak dětem vyprávět, jak byl táta slavný.
Třeba to sami uslyší už ve školce. Doufám, že dost dobrých fotbalových let mám ještě před sebou. Snad ještě nějakou stopu zanechám.
Loni v létě jste přitom vážně zvažoval, že z Plzně odejdete. Vzpomínáte?
Nabídka byla konkrétní, ale kluby se nedomluvily. Bylo mi šestadvacet a já cítil, že bych měl jít ven. Tehdy mě to mrzelo, dnes jsem rád, že jsem zůstal. Pokud budeme hrát pořád tak dobře, třeba přijdou další nabídky. A nejen pro mě. I když... Většina z nás má sedmadvacet osmadvacet let, takže za nás nikdo přehnané peníze dávat nebude. Třeba tu zůstaneme do pětatřiceti.
Právě teď můžete udělat historický krok, pokud s Kodaní neztratíte nadějný náskok. Vnímáte to jako životní šanci?
Vnímám, už dlouho nad tím zápasem přemýšlíme. Nesmí se stát, abychom se stáhli a hráli podobně jako v prvním poločase proti Trondheimu. Musíme být aktivní a agresivní.
Co se vlastně při odvetě s Trondheimem stalo, že Plzeň byla k nepoznání?
Asi jsme chtěli hrát na nula nula, což by nám stačilo k postupu. Jenže my tak hrát prostě neumíme. Když přišel trenér Vrba do kabiny, pustil se do nás: Jestli chcete zahodit to, co jste tu tři roky budovali, tak v téhle hře pokračujte. V tu chvíli jsme pochopili, co musíme změnit.
Teď máte ještě lepší náskok. Kodaň musí útočit, aby dohnala manko 1:3.
Věříme tomu, že otevřou hru a my dostaneme víc prostoru. V rychlé přechodové fázi pak budeme zlobit.
Jak blízko jste tedy Lize mistrů?
Hodně blízko, to je bez debat. Ale pořád nesmíme zapomenout, že nás čeká hafo fotbalu. Kodaň má vynikající mužstvo poskládané z cizinců. Jsou sveřepí a sebevědomí, a co jsem si četl jejich reakce po prvním zápase, tak si k nám přijedou pro postup. Nesmíme jim to dovolit.
Zkuste říct jednou větou, jaká je atmosféra v týmu?
Od příchodu Pavla Horvátha je pořád vynikající.
Vážně?
Ať vyhráváme nebo prohráváme. Víme, že jedna porážka nás nemůže položit. I před Kodaní je atmosféra bojovná a uvolněná zároveň.
Kromě postupu mezi fotbalovou šlechtu by vás čekala i prémie 220 milionů korun. Vnímáte ten balík peněz?
No, kdyby mi přistál celý na účtu, tak bych se nezlobil, ale tady jde o Plzeň, pro kterou by to byl rozpočet na několik let. Myslím, že šéfíčci nahoře budou jenom rádi. Pak uvidíme, kolik nám hodí do kabiny.
Postoupíte-li do Ligy mistrů, změní se Plzeň?
Neřekl bych. Jen bych si přál, aby se hrálo u nás ve Štruncových sadech, pak by tím město žilo ještě víc. Ale nestěžuju si, lidi jsou teď s fotbalem zajedno. I když brzy začne hokejová sezona, věřím, že fotbalová euforie jen tak neskončí.
