Čeští fanoušci by měli o zážitky postaráno. Celý podzim mohli donekonečna rozebírat, jak se slávistům daří mezi evropskou šlechtou, jestli a komu vůbec můžou konkurovat, jestli lístky vstupenek nejsou předražené, jestli Slavia v soutěži milionářů nepůsobí jen jako směšný odpadlík.
Příležitost na návrat vršovického klubu do Ligy mistrů po deseti letech se jevila velmi reálně. Do rozpočtu si mohli slávisté přilít 380 milionů korun coby základní odměnu.
Místo toho litují. Slovy trenéra Jaroslava Šilhavého: „Nechtěl bych ze soupeře dělat nějaké chudáky, mají hodně kvalitní hráče. Ale v kontextu dvojutkání i soupeře, aniž bych ho chtěl podceňovat, byla šance na Ligu mistrů veliká.“
Ano, veliká.
„Všichni cítíme, že jsme mohli a asi i měli přes takového soupeře postoupit,“ dodal klíčový záložník Josef Hušbauer.
Kyperský klub APOEL Nikósie byl celkem nevýrazný a bez herního vytížení. Jenže Slavia toho trestuhodně nevyužila. V úvodu prvního utkání vyrobila dvě osudové chyby, které ve zbylém čase nedohnala. Zaplatila daň z nezkušenosti. A nebo ne?
V součtu 180 minut nevstřelila jediný gól, což je zkrátka mizerná produktivita. Slavia sice může donekonečna nadávat na rozhodčí (stejně jako klubový boss Tvrdík na svém Twitteru), že dopustili, aby kyperský konkurent díky simulacím a zdržování proměnil souboj v „nechutnou frašku“, ale co si za to koupí? Jistě, taky by vám nabíhaly žíly, kdybyste doháněli ztrátu a protivník vám teatrálními vložkami kradl čas. Jenže Slavia si za může sama. Do Ligy mistrů nedorostla, zatím ne. Stejně jako celý český fotbal.
Slavia, Plzeň, Sparta? Smůla, počkejte si ještě rok.
Budoucí šampion má vstupenku mezi vyvolené víceméně jistou. Pokud by však pohárový koeficient příjemný nebyl, cesta přes kvalifikační síto by zůstala komplikovaná jako letos. Tak si to můžeme přiznat otevřeně: buďme rádi za Evropskou ligu – mimo jiné i proto, že v ní je honba za body do koeficientu snazší.
Navíc to není béčková soutěž, která by přinášela nulovou hodnotu. Naopak. Poslední ročník vyhrál Manchester United, předtím třikrát triumfovala Sevilla, taky Chelsea, Atlético Madrid nebo Porto. Evropská liga daleko věrněji odráží kvalitu českých klubů.
Liga mistrů je příliš velké sousto. Nesouhlasíte snad? Vezměte si Slavii. Po senzační jízdě kouče Šilhavého, který od loňského nástupu neprohrál jediné ligové utkání, mužstvo posbíralo kopec sebevědomí. Nemělo důvod pochybovat ani proti Nikósii, během léta klub oznámil příchod zvučných posil. Tak slavní a prověření hráči v české lize ještě nikdy nebyli. Danny, Stoch, Rotaň, jedno z dvojčat Altintopových...
Projekt to byl chvályhodný a neotřelý, jen se zapomnělo, že by mohl mít trhliny. Až čas odpoví, co přesně vadilo. Jestli věk posil, nebo špatné naplánování. Altintop sedí mezi náhradníky, střední záložník Rotaň střídává jako první, Dannyho brzdí bolavé koleno, Stocha zradil výron v kotníku.
A buďme spravedliví, Slavia v tom není sama. Sparta se pustila do absolutní revoluce, která tu dosud nebyla. Spočívá v italském trenérovi Stramaccionim a jedenácti posilách z ciziny, které nijak nepřesvědčují. Stály stamiliony, a sledujete tu herní křeč? A ještě něco: ani Plzeň není vyladěná, byť jako jediná vyhrála všechny čtyři ligové zápasy.
Ale zpátky ke Slavii, která měla k Lize mistrů nejblíž. Za nadšení, snahu a fanouškovskou přízeň by si možná postup zasloužila, ale co dál? Dost pravděpodobně by byla jen do počtu. Samozřejmě s náležitými fanfárami, které Ligu mistrů doprovázejí. Sympaticky se vyjádřil mazák Danny: „Evropská liga je taky dobrá.“
Ano, pro budoucnost určitě. Milionářská Liga mistrů je „jen“ za odměnu, zato Evropská liga znamená užitečnou zkušenost.
