Odtrénuje, osprchuje se. Ale zatímco brněnští fotbalisté mažou ze stadionu pryč, Libor Došek se s mokrým ručníkem přesune jen o pár metrů do své úřadovny.
„Čekal jsem, že to bude časově náročné, ale ne až tak,“ přiznává 38letý habán. „Jako hráč si trénujete od tolika do tolika, teď zařizuju různé věci a klidně to trvá celý den,“ líčí útočník, jenž před pár měsíci ukončil v ligovém Slovácku profesionální kariéru.
Teď si dlouholetý postrach ligových obran zvyká na novou funkci, na nový život. Ve Zbrojovce pracuje jako vedoucí týmu. „Starám se o chod áčka, zařizuju hotely na soustředění, telefonuju, píšu maily. Někdy je potřeba někam zajet a vyřídit to osobně. Je to rozmanité, člověk nesedí od sedmi do tří v kanceláři,“ libuje si Došek, který prošel Libercem, Teplicemi či Spartou.
Možná aby brněnský odchovanec nezapomněl na hráčské časy, několikrát týdně si s ligovou Zbrojovkou zatrénuje. „Byl to nápad trenéra, jen doplňuju stavy,“ usměje se autor 125 ligových tref, jenž svým ofenzivním následovníkům v Brně často udílí rady. „Tak bych to nenazýval. Spíš se s klukama, co hrají vepředu, pobavím. Neříkám jim převratné věci.“
Nabízí se však myšlenka, která napadne mnoho brněnských fandů: Co když se zraní Jakub Řezníček?
Zbrojovka jiného ryzího válečníka na hrot nemá... „S Liborovou prací jsem spokojený. Ale i kdyby padaly hromy blesky, na trávník se nevrátí,“ říká brněnský kouč Svatopluk Habanec. „Jsem natolik soudný, že tahle varianta nepřipadá v úvahu. Člověk by musel trénovat poctivě, ne dvakrát třikrát týdně. Na ligu už to není,“ doplňuje Došek.
O služby bodrého obra je ale nadále zájem. Doška přemlouval jeho kamarád a bývalý spoluhráč z Brna a Slovácka Jan Trousil, jenž trénuje v třetiligovém Vyškově. „Ta soutěž už není žádný pochoďák. Nebylo by dobré, kdybych jednou došel na trénink a potom hned na zápas. Zavrhli jsme to, aby Truska neměl problémy a neříkalo se, že se tam jde Došek vyprdět,“ vysvětluje exligový kanonýr, proč nabídku z MSFL odmítl. „Časté dojíždění do Vyškova by ani nešlo skloubit s prací.“
I proto vedoucího Zbrojovky zřejmě zláká jiný známý. Současný Habancův asistent Richard Dostálek ho vábí do Bosonoh, za které ryšavý veterán válí v krajském přeboru. „No, uvidím, jestli dostanu nominačku do áčka, nebo do béčka,“ prohodí Došek. „Uvažuju o tom, na hřiště mě to pořád táhne, ale mám teď něco s kolenem. Nechci nic slibovat, abych nenalákal lidi a potom se tam neobjevil.“
Spíš než kurýrování kolene ale Došek řeší, aby se co nejrychleji zorientoval v nové roli. A má velkou výhodu. V brněnském klubu pracuje Liborova maminka Jarmila jako vedoucí sekretariátu, bratr Petr je zase organizační manažer. „Když si nevím rady, máma nebo brácha mi vždycky poradí,“ usměje se člen Klubu ligových střelců.
I v nejvyšší soutěži si řada klubů zvyká na to, že z ligy odešla (nejen výškově) výrazná postava. Například když v srpnu Slovácko porazilo Bohemku 2:0, klokani na twitterový účet napsali: „Jedinou dobrou zprávou je, že jsme konečně uhlídali Doška.“
„Fakt jo? Dobré, ale co, život jde dál,“ hlásí brněnský vedoucí.
