„Naše hra nebyla dobrá, takže nebylo z čeho si vypracovat další šance. Je to špatné,“ hlesl poté Došek.
V čem byl největší problém?
Kdybych to věděl, tak to změníme. Problém je v hlavách. Jestli někomu stačí, že se zachráníme a ligu nějak dohrajeme, tak to je špatně. Já chci vyhrávat. Hrajeme o body, o peníze. Mně nestačí, že získáme nějakých 33 bodů, budeme třináctí a budeme se plácat po ramenou, že je všechno v pohodě. To mě nebaví.
Ani vy osobně jste se do hry moc nedostal.
Hráli jsme špatně, první poločas byl úplně jiný, než jsme chtěli hrát. Prohráváme souboje, jsme druzí u odražených balónů. Nejde nám to. Natrénováno máme, víme, co hrát, ale na hřišti to vypadá úplně jinak.
Řešíte to i mezi sebou?
Teď jsem to říkal klukům v kabině. Něco potřebujeme změnit, takové zápasy nemůžou nikoho bavit. Jsem v emocích a řekl bych něco, co by mě potom mrzelo, určitě si k tomu ještě řekneme svoje, jak z toho ven. Čeká nás Sparta, a jestli budeme hrát takhle bojácně, dostaneme tam rekordní nálož. Musíme se z toho nějak dostat, něco je potřeba změnit.
V závěru ligy máte těžký los, hrajete na Spartě, s Boleslaví a na Slavii. Nebojíte se v momentálním rozpoložení těch soupeřů?
Jestli se někdo bojí, tak ať si vezme dovolenou. To nejde, bát se. Je jedno, kdo tady bude, hrál tady Liberec, byl předposlední a vyhrál. Respekt můžeme mít, ale bát se je špatně.
Po minulé domácí prohře s Libercem jste mluvil podobně. Řekli jste si už tehdy něco v kabině?
Právě že jo. Máme videa, ukazujeme si chyby, a je to furt dokola. To mě mrzí. Chápu, že se nemusí dařit, ale základem fotbalu jsou souboje a my je často ani neabsolvujeme. Je to hrozná škoda.