Do plného tréninkového a herního režimu Slovanu se však zatím zapojit nemohl, protože ještě doléčuje lehčí zranění. O aktuálním zdravotním stavu i o dalších tématech mluvil 29letý krajní záložník Václav Pilař na webu libereckého Slovanu.
O hostování v Liberci
Očekávám zejména větší herní vytížení, trochu mě mrzí, že Liberci nemohu pomoci hned. Vzhledem k tomu, že potřebuji více hrát, což je momentálně pro mě po tom dlouhém zranění kolena to nejdůležitější, jsem rád, že mi Slovan poskytl tuto příležitost. V Plzni to bylo těžké, příprava probíhala v pořádku, všechno jsem odtrénoval, ale pak jsem se zranil... Měl jsem problém se svalem, teď kotník, ale doufám, že do budoucna to už bude v pořádku. Cítím důvěru trenéra i vedení a to je pro mě to podstatné. Dodává mi to sebevědomí a já se budu na oplátku snažit pomoci Slovanu.
O aktuálním zdraví
Poranil jsem si jeden vaz v kotníku a doba léčby by se měla pohybovat kolem tří týdnů. Od té doby, co se mi to stalo, je to nějakých deset dní, takže mi ještě nějaká doba na rekonvalescenci zbývá. Pro uzdravení děláme každý den maximum. Nemůžu to uspěchat, ale věřím, že za dva týdny se už připojím k týmu.
O komunikaci s trenérem
Trenér Holoubek mi říkal i o tom, jaká je v Liberci bezvadná parta, samozřejmě jsme se bavili i o mém postu nebo roli v týmu. Rád jsem se dozvěděl, kam se mnou trenér případně počítá, když mě Liberec chtěl na hostování. Pozice, která je mi vlastní, je levý kraj zálohy, ale mohu hrát i pravého záložníka, případně podhrotového hráče či útočníka.
O spoluhráčích ve Slovanu
Abych pravdu řekl, tak jdu do trošku neznámého prostředí. Ale já jsem takový fotbalový „maniak“, který sleduje všechny zápasy, takže ty kluky jsem znal z televize, ale osobně moc ne.
Václav Pilař ještě v dresu Plzně
O zápasech proti Slovanu
Na Slovan mám jednu smutnou vzpomínku, když jsem ještě v dresu Plzně hrál v Liberci poslední zápas sezony 2011/12. Kdybychom tehdy vyhráli, tak bychom slavili titul, to se ale nestalo a titul získal právě Slovan. Pamatuji si, že jsme hráli 0:0, první poločas se nám nepovedl, protože v Liberci se vždy hrálo těžko. Ale ve druhém poločase jsme trefili dvě tyčky a po zápase seděli skleslí v autobusu. Odjíždělo se nám z Libereckého kraje špatně. Pak si vzpomínám, že jsem jednou dával proti Liberci gól asi v 10. minutě, ale pak nám Pepa Šural vyrovnal a zápas skončil 1:1. Podle vzpomínek, které si ze zápasů vybavuji, byl Slovan jako soupeř vždy kvalitní.
O kariéře
Já jsem hlavně rád, že jsem si vyléčil to zraněné koleno, protože už to nevypadalo moc dobře. Jezdil jsem všude po Německu a bylo to složité. Teď se po té dlouhé době těším na fotbal, na každý trénink. Pro mě je v současné době podstatné, aby se mi vyhýbala zranění, pro což se snažím dělat maximum. Bohužel si na to tělo někdy ještě zvyká a mívám problémy, ale bojuji. Doufám, že teď, když jsem nehrál nějaký ten rok, tak jsem si prodloužil kariéru a chci ještě dosáhnout velkých cílů. Hlavně pravidelně hrát a dostat se do herního vytížení.
O fanoušcích Slovanu
Budu rád, když nám budou fandit a podporovat nás. Nemluvím jen za sebe, ale určitě i za ostatní, protože ten náš výkon pak jde rozhodně nahoru. A kvůli fanouškům se fotbal vlastně hraje, abychom je potěšili. Takže je touto cestou zvu, aby chodili v co možná nejvyšším počtu. My se jim za to samozřejmě musíme odvděčit předváděnou hrou, protože kvalita na to v Liberci určitě je. Jsou tady velmi šikovní kluci, takže věřím, že budou i fanoušci spokojení.