„Důležitá je snaha sehnat odpovídající náhrady. Přišli třeba Pospíšil, Kisel nebo teď Došek. Ale věkový průměr mužstva klesl,“ uzná.
Podle něj byl v Liberci jediný problém: nikdo nedokázal zastoupit Jiřího Štajnera. Na jeho produktivitu bývalí spoluhráči s nostalgií vzpomínají. Za celý podzim nastříleli pouhých 18 gólů, jen o dva víc než poslední Blšany. I proto nejsou výš než šestí.
Kdekdo říká, že se tým ocitl v troskách. Ale Liberec není velkoklub s neomezenými možnostmi. „Úspěch logicky přináší odchody hráčů,“ připomíná bývalý liberecký kouč Ladislav Škorpil. Kdyby Liberec předloni skončil třeba devátý, mužstvo by nejspíš udržel...
Jenže fotbal je byznys a liberecký šéf Ludvík Karl v něm umí chodit. „Byl by hloupý, kdyby Štajnera před časem neprodal. A Jirka by byl zase hloupý, kdyby neodešel. V české lize se moc peněz vydělat nedá. Je to normální vývoj,“ míní Langer.
Ne každého však liberecký boss prodá. Vlednu třeba nepustil univerzála Poláka do pařížského St. Germain, i když Francouzi o něj stáli. Liberec řeší před startem jara potíže s obranou. Valachoviče a Poláka trápí achilovky. Ve středu zadní řady bude navíc možná chybět Holeňák, který po tahanicích kolem přestupu do Sparty upadl u Karla do nemilosti.
„Který trenér by nechtěl mít v sestavě všechny kvalitní hráče? Ale já nejsem majitel klubu,“ říká k Holeňákovu případu kouč Stanislav Griga, který převzal tým začátkem ledna.
Vedení klubu má oblíbenou formulku: Neslevujeme ze svých cílů, chceme opět do evropských pohárů. „Hodně napoví už několik prvních zápasů, bodově daleko ke třetí příčce nemáme,“ podotýká Jan Polák.
