Jak jste do Kazachstánu cestovali?
Sehnali jsme letenky v sobotu z Vídně do Moskvy, tam jsme čtyři hodiny čekali a pak jsme se přesunuli do Karagandy. Do hotelu jsme dorazili v neděli ve čtvrt na osm ráno. Dvě hodinky jsme si odpočinuli a šli jsme po městě vybrat hotel, ve kterém bude tým při pobytu v Kazachstánu bydlet.
Bylo těžké najít odpovídající ubytování?
Ani ne. Je sice vidět, že je to postkomunistická země - široké bulváry, starší velké domy, skromnější podmínky. Koneckonců se jedná o hornické město, o čemž vypovídá i název Šachťor. Ale hotel jsme vybrali bez problémů, kluci určitě nebudou strádat. A nakonec tam jedeme hrát fotbal, že?
Jaká cesta fotbalisty čeká?
My jsme dvě noci museli spát v letadle a v Moskvě jsme vždy dlouho čekali, ale mužstvo poletí charterem, takže přestupy odpadnou a za pět a půl hodiny jsme tam.
Co s vámi dělal časový posun?
Ten je čtyři hodiny, ale nepociťoval jsem to na sobě, takže pro hráče by to neměl být problém. Horší je horko, které v Karagandě panuje. Při našem pobytu tam bylo 37 stupňů. Před zápasem ale přišla průtrž mračen a kroupy, takže jsem si říkal, že se snad ani nebude hrát. Ale jak to přišlo, tak to zase odešlo.
Jak vypadá stadion, na kterém budete v Karagandě hrát?
Hřiště bych přirovnal k Hradci Králové - je rozlehlé, je tam atletická dráha, jedna tribuna zastřešená. Starali se tam o nás vzorně, přijal nás i prezident klubu. A také jsme dohadovali termíny zápasů, které nebyly úplně doladěné. Bude se hrát v úterky, vždy od 19 hodin. První zápas nás čeká doma 17. července, odveta o týden později.
Co důležitého jste o soupeři zjistil?
Znal jsem ho už předtím, měli jsme informace přes internet a tak, takže jsme nejeli do neznáma. Karaganda hrála doma s Kostanají, nám dobře známým týmem, který před časem vyřadil Liberec z Poháru Intertoto. Kostanaj tam přijela jako lídr tabulky, vedla o dva body, Karaganda byla druhá. Zápas byl však jasně v režii Karagandy, která vyhrála 3:0 a mohla dát ještě víc gólů.
Jaké jsou její zbraně?
Bezpochyby standardní situace, ve kterých kralují dva vysocí, snad dvoumetroví střední obránci. Jeden z nich dal gól, ale jinak prodlužují balony a ostatní se o ně perou. Všechno jsou to zkušení hráči. Ve středu pole měla Karaganda dva reprezentanty Kazachstánu, hraje v rozestavení čtyři, čtyři, dva. Dobře doplnili tým o cizince a hrají takticky. Musíme se opravdu dobře připravit. Mnozí si mohou myslet, že hrajeme s nějakým Kazachstánem, neznámým klubem z Karagandy. Jenže v těchto zemích jsou bohatí majitelé, kteří si mohou nakoupit kvalitní hráče i z ciziny. A Karaganda je přesně ten případ.
Ale shodneme se, že favoritem v předkole Ligy mistrů jste vy.
Určitě, té role se rozhodně nevzdáváme. Ale respektujeme sílu soupeře a musíme se poctivě nachystat. Nějaké podcenění z naší strany absolutně nepřipadá v úvahu. Informace o soupeři budeme postupně hráčům dostávat do hlavy, tady v Rakousku je na to vhodná doba.
Jaký přínos by měl mít pro tým pobyt v Kaprunu?
Je to herní kemp, na kterém nás čekají tři zápasy s kvalitními soupeři: ruským Krasnodarem, gruzínským Zestafoni a rumunskou Vaslují, což je tým ostřílený evropskými poháry. Celkově by to ale měli být soupeři na naší úrovni. Musíme pečlivě nacvičovat herní věci, protože náš tým se teprve dává dohromady. Nově přibyl Ondra Kušnír ze Sparty. Musíme zapracovat na taktice. Moc času na to není. Příští úterý hrajeme v Rakousku poslední přípravu a za týden už pak kvalifikaci Ligy mistrů.
Budete po odchodu Gebre Selassieho nějak měnit herní styl?
Nebudeme. Samozřejmě jsme museli nahradit post Thea Gebre Selassieho. Ondra se způsobem hry Theovi přibližuje. Nechci a nebudu ty dva srovnávat, ale známe Kušnírovy kvality, proto k nám ostatně přišel. Řekli jsem mu: Chtěli bychom, abys hrál tak, jak jsi dřív hrál ve Spartě a díky tomu ses dostal do reprezentace. Ve Spartě dlouho nehrál, ale teď je zdravý, kondičně připravený a věřím, že nám pomůže.
Má tým před kvalifikací Ligy mistrů nějaké zdravotní potíže?
Bohužel přetrvává problém s Breznaníkem, který má ze zápasu národního týmu Slovenska zraněný palec. Už trénuje naplno, ale nemůže kopat do balonu. Je s námi v Rakousku, budou se mu věnovat fyzioterapeuti, čeká ho trénink na kole nebo v bazénu. Stejně nemůže první zápas kvalifikace Ligy mistrů hrát, protože má stop kvůli červené kartě, když ještě hrál evropský pohár za Slovan Bratislava. Ten trest si dosud neodseděl.
Kromě Kušníra však máte i další nové hráče.
Ano, po Morozenkovi a Butěninovi k nám přibyl třetí hráč z Dynama Kyjev, krajní bek ukrajinské reprezentace do 21 let Sergej Ljulka. Tady v Rakousku jsme se viděli poprvé, ale už z dévédéčka jsem si všiml, že je talentovaný. Připojil se k nám i brazilský záložník Souza, který se také představil už na turnaji v Čelákovicích. A po zkoušce jsme se rozhodli angažovat i stopera Martina Tótha z Nitry.
Jaký režim hráčům v Rakousku předepíšete?
Většinou dva tréninky denně, podle aktuálního zatížení. Když nejsou zápasy, tréninky jsou od deseti do čtyř. A někteří hráči se budou pohybovat i v době volna. Třeba Pady (Janů) má pořád tendenci lézt na hory, je to takový náš kamzík. Když se vydá na kole do okolních kopců, bránit mu nebudeme. Pokud to nebude přehánět.
