Nezkušenost. Pro řadu libereckých hráčů bylo utkání se špičkovým klubem na mezinárodní úrovni něčím naprosto novým. Těžko některým vyčítat, že vypjaté atmosféře na monstrózním stadionu v srdci ruské říše trochu podlehli.
Věkový průměr liberecké zálohy činil 22 let. U všech tří útočníků, kteří ve středu nastoupili proti Spartaku, vám vyjde 20,7. Moskvané měli více hráčů s pohárovými starty.
Ani gól ze hry. Liberec dal ve dvou utkáních s Moskvany jediný gól, a to z penalty. Ze hry se netrefil, a to je na postup málo. "To byl jeden z rozhodujících momentů," připouští kouč Lavička.
První zápas. Domácí remíza 0:0 v úvodním utkání nebyla ideálním výsledkem vzhledem k tomu, že Liberec byl v utkání lepším týmem. Potvrdilo se, že dvě nevyužité Hodúrovy šance mohou tým mrzet.
Konec Čechovy série. Liberecký brankář držel v úvodních pěti soutěžních zápasech čisté konto. "Doufám, že nedostanu první gól v Moskvě," modlil se gólman před utkáním. Jenže právě to se bohužel stalo.
Příliš chyb. Český mistr se na umělém trávníku v Lužnikách dopustil nezvyklého množství nevynucených chyb, a to zejména v prvním poločase. V něm také padla první branka do liberecké sítě, která domácím hodně pomohla. Obrana, která je v domácích podmínkách suverénní, nebyla pevná jako obvykle. Fotbal je hra chyb, zní stará poučka.
Umělá tráva. Liberečané před zápasem vyhlásili, že na umělý povrch se nebudou vymlouvat, ale přece jen to byl významný faktor. "Při kombinaci se míč tak divně rozskákal," říká kapitán Tomáš Zápotočný.
Peníze. Spartak Moskva podporovaný olejářským gigantem Lukoil má řádově vyšší rozpočet než klub ze severu Čech. Jen argentinský útočník Cavenaghi stál téměř tolik, co všichni hráči Liberce dohromady. Přesto se Slovan s ruským velkoklubem dokázal poměřit jako rovný s rovným a málem postoupil.
