Jaký bude poslední trénink sezony? "Cooperův test. Prvních jedenáct hraje," zahaleká Josef Csaplár a otevře dveře trenérské kabiny. "Koldo, vzkaž to dole," přikáže Kolouškovi, aby vyřídil spoluhráčům, že poběží pověstný dvanáctiminutový závod.
Vtipkuje se i v kabině. Pár hráčů si dává lehkou masáž. Ostatní sledují bagry a těžkou techniku, která pracuje na hrací ploše. Pak skočí do aut a vyrazí deset kilometrů na sever na trénink. Kolonu vede Papouškův stříbrný mercedes.
Na hřišti v Nové Vsi se prohání pár klučinů. Když je z branky vytlačí Štajner, Koloušek, Holeňák a spol., neprotestují. Sednou si na míč a s obdivem sledují dolíky vyhloubené kopačkami po ostrých startech.
To až jejich tátové, kteří se scházejí k tréninku místního mužstva I.A třídy křičí: "Štajny, vem tu bránu a běžte si na vedlejší plochu. Dneska jsme tu my..." Kanonýr Nezmar se cpe do branky a zaujme odvážnými robinzonádami. Václav Koloušek hecuje všechny kolem, nejvíc kapitána Janů.
"Paddy, pořádně je taky kopni, ne abys kolem nich pobíhal jako kolem Doška," doráží a připomíná poslední zápas, kdy ho brněnský dlouhán pokořil druhým gólem. Pokyny hráčům vydává Csaplár. Skupinu s míčem pak vede asistent Petřík, tu druhou bez míče další pomocník Hřídel.
Škorpil zpovzdálí sleduje pohyb na ploše a cosi smolí na papír. Rodí se mistrovská sestava? "Ale, čtyři mi v ní přebývají," zabručí kouč. Jistotu prý má jen sekretář Jirouš.Po chvíli odkulhá s bolestivou grimasou Janů, a výběr jako by se zužoval. "Napište ale, že se zranil Štajner," zapojuje Škorpil metodu dvojitého agenta.Po většinu času převládá hra.
Spolupracují bloky hráčů, nacvičují se standardní situace. Hráči se nešetří. První gól dává po nádherném blafáku Gyan. Trénuje se přesně 63 minut. Na stadionu se hráči osprchují a zamíří do autobusu směr Praha.
Zdá se, že vedení vybralo místo noclehu záměrně. Leží nedaleko bydliště hlavní hvězdy Štajnera. Po večeři následuje video s ukázkami hry soupeře. Fotbalisté se loudají do pokojů. "Kontrolovat je nebudeme. Nikdy jsme to nedělali," říkají trenéři. "Kdo to chce mít za sebou, těší se na hrob. Raději kdyby se čas zastavil," filozofuje Škorpil."Těšíme se na konec. Na dobrý konec," loučí se Petr Johana.
 Ladislav Škorpil. |
