Liberec: byl by hřích náskok ztratit

Liberec - Stejné město, stejný klub, stejní fanoušci, stejná euforie. Přesto jiná doba a úplně jiné mužstvo. Fotbalový Liberec je blízko, aby napodobil báječný rok 2002, kdy získal svůj první historický titul. Čistě matematicky: pro naprostou jistotu musí v závěrečných šesti kolech pětkrát vyhrát. Avšak s největší pravděpodobností mu může stačit mnohem menší úspěšnost.

Před Teplicemi, které jsou nyní druhé, drží přepychový osmibodový náskok. A po dohrávkách se nejblíž – na šest bodů – může přiblížit Mladá Boleslav. To by byl hřích poztrácet.

"Vypadá to skvěle, ale nesmíme to zakřiknout. Dobře si pamatuju, co se stalo před čtyřmi lety," varuje obránce Tomáš Janů.

V květnu 2002 jako kapitán přebíral trofej pro vítěze, ale předtím si prožil ukrutné nervy. Báječný tým kolem špílmachra Kolouška a střelce Štajnera se tři kola před koncem zasekl.

Psychicky se složil a získal už jen jediný bod. Ligu vyhrál se štěstím, pomohli mu soupeři.

"Přitom jsme měli mnohem víc osobností než dneska. Byli jsme silnější a zkušenější," říká Janů, jediný pamětník, který patřil tehdy i dnes mezi pilíře.

S ním v kádru zůstali ještě záložník Papoušek s Hodúrem. Také oni souhlasí: "Tehdy jsme měli kvalitnější tým."

Jsou to paradoxy. "Kvalitnější" tým se v roce 2002 ocitl poprvé na vedoucí příčce až sedm kol před koncem, zatímco ten "slabší" vede ligu suverénně od začátku.

"Chytili jsme šňůru, sebevědomí a vyhráváme i zápasy, které by pro jiné týmy byly remízové," říká kapitán Tomáš Zápotočný.

Další důvody, proč Liberec vévodí, jsou však zásadnější: soutěž je slabší, chybějí jí osobnosti, herní kvalita a nejlépe zabezpečená Sparta, která by měla dominovat, prožívá mizernou sezonu. Proto na první místo stačí týmová práce, zarputilost a pečlivá obrana, jak ji předvádí Liberec.

"Co neuhrajeme přes zkušenosti, to musíme ubojovat a vydřít," tvrdí Janů.

Před čtyřmi lety liberecké hvězdy před posledními zápasy přemýšlely, kam půjdou slavit nebo jaké motivy si nechají vytetovat na těla, a lehkovážnost se jim málem vymstila. Současní bojovníci slibují: "Nevypustíme ani vteřinu."

Pokud to splní, titul bude jejich.

Jsou slabší než my, ale titul získají taky, tvrdí Štajner

Býval hrdinou Liberce. Nejlepším střelcem ligy, tahounem fotbalového mistra. Tehdy se psal rok 2002. "Měli jsme skvělý mančaft, byla super parta, hráči si rozuměli poslepu. To současný Liberec nemá, je slabší," srovnává reprezentační útočník Jiří Štajner, hráč německého Hannoveru.

Jenže současný Liberec kráčí k titulu ještě suverénněji než vy. Po 24. kole má osmibodový náskok. Čím to?
Liga je o hodně slabší. Stačí si udržet výkonnost na lepším průměru a kralujete. Je to divné, ale je to tak.

V bundeslize by Liberec neuspěl?
Když jsem před čtyřmi lety odcházel do Hannoveru, říkal jsem si: My bychom v Německu s Libercem uhráli tak pátý šestý flek. Asi ne. Změnil jsem názor. Každý český tým by měl v Německu velké problémy, aby se zachránil.

Proč?
Německá liga je pro buldoky, Čechy by tam rozkopali. Nasazení, důraz, hráči jsou mnohem silovější.

Ani mistr z roku 2002 by neuspěl?
Nejsem si jistý. My jsme přitom byli nabušení. Před lety jsme se všichni sešli na Vánoce, stoupli si na hřiště a všechno klapalo jako dřív. Z legrace jsme si říkali: Hele, stačí to dát dohromady a vyhrajeme titul znovu.

Když porovnáte Liberec 2002 a 2006, v čem je současný tým lepší?
Asi v ničem, je prostě horší. Vždyť nemá střelce, góly dávají obránci. My byli starší, zkušenější, v brance byl skvělý Tonda Kinský, vzadu to šlapalo, vpředu jsme měli nápady, stříleli góly. Byl to výborný ročník 76. Venca Koloušek, Péťa Johana, Míra Holeňák, já, Honza Nezmar... To byla síla.

I když jste ligu vedli, titul jste málem ztratili. V posledních kolech jste náskok prohazardovali.
Neustáli jsme tlak, který se na nás ze všech stran valil. Byly to nervy. Liga byla těžší. Vyhráli jsme vlastně se štěstím.

Současný tým už náskok udrží?
Už jsou skoro mistři.

Překvapuje vás to? Zvlášť když klub v létě prodal polovinu základní sestavy.
Šokovalo mě to na podzim, teď už ne. Titul si zaslouží. Lepší mančaft v lize nevidím. Mezi slepými jednooký král.

Liberec 2006

Výchozí pozice: outsider.

Realita: po letním výprodeji šokuje, od 2. kola je první.

Po 24. kole: první místo, o osm bodů před Teplicemi, skóre 34:15.

Hlavní zbraň: zarputilost a obrana.

Hvězda: Zápotočný a Hološko (ten však v zimě odešel).

Překvapení: Čech a Košťál.

Zájem fanoušků: průměr 5239.

Trenér: Lavička.

Motto: TEAM (Together Everyone Achieve More) – "Společně každý dosáhneme víc." Stejné jako Chelsea.

Liberec 2002

Výchozí pozice: měl útočit na 3. místo.

Realita: hrál slušně, držel se vpředu a na jaře zaútočil.

Po 24. kole: první místo, o jediný bod před Spartou, skóre 44:18.

Hlavní zbraň: ofenzivní smršť, kterou řídil šikovný Koloušek.

Hvězdy: Štajner, Koloušek, Kinský, Nezmar.

Překvapení: Langer.

Zájem fanoušků: průměr 5130.

Trenéři: Škorpil a Csaplár.

Motto: "Fotbal je radost."