Jak to vypadá s vaším příchodem do Brna?
S Brňákama jsem si povídal, teďka by se to mělo uzavřít smlouvou. Řekli mi, že místo by pro mě bylo, podmínky nabízeli taky solidní, takže jsme našli společnou řeč.
Jaký je momentálně váš status?
Od 24. listopadu jsem volným hráčem a čekám na podpis smlouvy.
Jak vám bylo poslední půlrok, když jste nesměl chytat?
Jak bych to řekl. Jako když malému děcku seberete hračku. Bylo to hodně těžký, fotbal je pro mě droga.
Vrátil byste se ke své aféře?
S tím nemám žádné problémy. Jak bych to řekl. V Itálii jsou zákony odlišné než v Česku. Já jsem dostal šest měsíců stop od fotbalové disciplinární komise, ale u civilního soudu jsem byl zproštěn viny. Omluvili se mi, dokonce mi uhradili všechny náklady.
Takže fotbalový orgán vás odsoudil a civilní následně osvobodil?
Přesně. K civilnímu soudu jsem ale nešel jako odsouzený, ale jako svědek. Na disciplinárce mi nedali povolení, aby se můj případ projednával u civilního soudu.
Byl jste obviněn, že jste v dresu Benátek úmyslně přispěl k jejich porážce. Jak to tehdy bylo?
Já jsem nastoupil k zápasu, hrál jsem naplno jako vždycky. O poločase jsem pak došel do kabiny s tím, že mi tahá něco ve stehně. Doktor usoudil, že je to nebezpečné, a trenér mě vystřídal.
V té době byl stav zápasu 1:1. Copak na vás hodili následnou porážku?
U disciplinárky mi řekli, že jsem zápas ovlivnil tím, že jsem nehrál druhý poločas a tím jsem napomohl soupeři k výhře.
Nedávno jste prohlásil, že si připadáte jako obětní beránek. Je to tak?
Tak jsem si to vysvětloval. Třeba u třetího odvolání mi řekli, že se mnou nic řešit nebudou, že by vypadali špatně před novináři. Že mám trest brát jako zranění, že je to mrzí, ale že to mám vydržet a že na to všichni zapomenou. Asi potřebovali označit viníka a vybrali si mě.
Proces před disciplinární komisí prý probíhal dost zvláštně...
U disciplinárky pustili, co nahrál odposlech třeba ve dvě hodiny a pak ve čtyři. Kdežto u civilního soudu to pustili souvisle, takže to dávalo smysl. A bylo slyšet, že se kolegy ptám, jestli je zápas prodanej. Disciplinárka to vzala jako oznamovací větu.
Ptal jste se, zda je zápas prodaný?
Já jsem věděl, jak to v Itálii chodí. My jsme přijeli s patnácti hráči z juniorky, hráli jsme před 40 tisíci lidma. Už tak byl mančaft slabej, nechtěl jsem si udělat ostudu. Chtěl jsem mít ve všem jasno.
