Když procházíme luxusním hotelem Michelangelo Towers v centru Johannesburgu, každý se s ním srdečně zdraví. Fotbalovému šéfovi ze Sýrie otevírá prosklené dveře k výtahům, protože bývalý pilot vojenské stíhačky si zapomněl čip. Angel Maria Villar, předseda komise rozhodčích, ho zve na ranní kávu.
"Ani nevím, jak jsem tu dlouho. Přijel jsem pátého? Šestého? Čas tu běží jinak. Domů letím až po mistrovství," vypráví jedenašedesátiletý Jiří Dvořák, neboli FIFA Chief Medical Officer, jak zní jeho funkce.
To on je vlastně šéfdoktorem světového fotbalu: "Před lety jsme se rozhodli, že budeme léčit fotbal, jen jsme nevěděli, jestli to, co děláme, povede k výsledkům. Teď už můžeme z anonymity vystoupit. Máme důkazy, že to funguje," tvrdí Dvořák.
Ještě v hluboké anonymitě jste poslal Maradonu domů z mistrovství světa 1994. Vzpomínáte?
Já ho nevyšoupnul, jen jsem připravil podklady k tomu, aby mohla disciplinární komise FIFA rozhodnout.
Jakou jste na to měl odezvu? Sáhl jste na největší legendu.
Právě proto, že jsem byl ještě v anonymitě, tak jsem neměl odezvu žádnou. Ale tenkrát to byl můj první šampionát a jako nováčka mě hodili do hodně studené vody.
V nadsázce řečeno jste vlastně Maradonovi ukončil kariéru.
Ukončil si ji sám. Za efedrin nemohlo následovat nic jiného než vyloučení. Navíc už měl pár přestupků předtím.
On dnes trénuje Argentinu. Už jste se na turnaji viděli?
Ještě ne. Ale potkali jsme se na olympiádě v Pekingu. Jen jsme se pozdravili, nic víc asi čekat nešlo.
Jinak ovšem u hvězd máte dveře otevřené, že?
Je to tak. Léta jsem se pro hráče snažil pracovat a oni pochopili, že nehledám senzaci, nechci je obtěžovat. Chci jim pomoci v prevenci zranění, v tréninku. I v tom, že apelujeme na rozhodčí, aby po nebezpečných faulech dávali rovnou červené karty. Fotbalisté se musí chránit!
Dvořákovy
|
Třeba před pár dny jsem přijel k brazilskému týmu. V sedm ráno na dopingovou kontrolu. Za sebou tři kamery a ptám se: Můžu filmovat? A oni, no jistě. Jakoby nic. Trenér Dunga tam prošel a všechno v pohodě. Pamatuje si, že nechci uškodit.
Carlos Dunga je přitom brazilskými novináři považovaný za nepřístupného patrona, který by nejraději tým zamknul na sedm západů a za ně nikoho nepustil.
Nedivím se mu. Kolem Brazilců je pořádný blázinec. Okolo hotelu televize, hráče nahánějí, každý krok sledují. Dunga tenhle tyátr nechce. Řídí se heslem: Nejdřív se musí vyhrát, pak ať se dějí senzace.
Co třeba hvězdný Kaká? Jak ten se choval?
Perfektně. S antidopingovou komisí WADA děláme projekt "Say NO! to Doping – Řekni NE! dopingu!“ a poprosili jsme Kaká, jestli by do toho nepromluvil. Jistě, bez problémů.
Kaká je především výborný fotbalista, pohybově skvěle vybavený. Kdo je na tom podobně jako on?
Dělali jsme pár videoklipů s největšími hvězdami a je neuvěřitelné, jak přirozeně a lehce se pohybují Messi a Cristiano Ronaldo. Nebo Didier Drogba. Přestože je to velký chlap, jak ten se umí hýbat. Jak zkoordinuje výskok, zpracování míče, pád na zem. Kdyby ho Japonec v přípravném utkání nesrazil, tak i tenhle souboj ustál. Místo toho si bohužel zlomil ruku.
Měl jste možnost mluvit třeba s Argentincem Messim, kde získal tak dobrý pohybový základ?
Známe se, musím se ho zeptat. On má úžasnou explozivní sílu. Přitom když ho vidíte svlečeného, není to žádný svalovec. Jeho kouzlo je v dynamice a koordinaci.
Na druhou stranu si kondiční trenér Argentiny stěžoval, jak byl Messi po náročné sezoně v Barceloně fyzicky zdevastovaný.
Ano, Lionel i ostatní by před mistrovstvím potřebovali delší čas na odpočinek a rehabilitaci, vždyť Liga mistrů končila v květnu a teď je tu další vrchol. I proto si musí profesionálové uvědomit, že nestačí mít jen talent, ale musí být i fit. Na tom se musí pracovat. Pavel Nedvěd toho budiž důkazem.
Jak to zařídíte, že bude hráč fit?
Stačí nezanedbávat prevenci. Máme dokázáno, že náš program preventivního cvičení výrazně pomáhá a především zadní stehenní svaly a třísla jsou pak odolnější. Každý fitness trenér si sice myslí, že jeho systém je nejlepší, ale takhle to nefunguje. Přitom já měl dřív k profesionálním klubům velkou úctu, ale moji hlavní konzultanti a uznávaní trenéři Roy Hodgson s Gerardem Houllierem mě vyvedli z omylu. Říkali mi: Jiri, nepřeceňuj je!
Zpátky k Nedvědovi. To on se stal jedním z propagátorů vašich 11 cviků, které podporují prevenci zranění. Sám se přiznal, že podobnou sadu cviků používal už od mládí. Jak k tomu dospěl?
Poradil mu to trenér Žaloudek v Plzni. Jako kluk prý na to Pavel nadával, že se mu to dělat nechce. Pan Žaloudek mu říkal: Nic neztratíš, když to zkusíš. Tak to zkusil pravidelně a vydržel.
A vydělal na tom.
Jednoznačně. I z našich studií vychází, že když s těmito cviky začnete v mládí, tak se koordinace o hodně zlepší. Koordinace je v současném fotbale nesmírně důležitá. Jsou to prostě jednoduché cviky na protažení, udržení stability...
Zabral Nedvěd jako propagátor?
Samozřejmě, mělo to velký ohlas. Na kongresu FIFA jsem na to téma měl dvacetiminutovou přednášku, což je neobyčejně dlouhá doba.
Budete s Nedvědem pokračovat dál?
Určitě, jsme pořád ve spojení. I když Pavel asi zatím neví, kudy půjde jeho život dál.
A jaké plány máte vy?
Chci, aby se prevence stala pro fotbal denní rutinou. A protože nejlépe zabírá příklad nejlepších, začnu Realem Madrid a Barcelonou.
Takže do těch velkoklubů přijdete a řeknete: Když budete trénovat podle našich doporučení, budete zdravější?
Přesně tak, naprosto přirozeně. Víte, za posledních 18 let je náš kredit ve vědeckých kruzích skutečně vysoký, už nemusíme nikoho přesvědčovat. Máme důkazy, že to funguje. Takže když tu praxi přijmou hvězdy, děti to od nich odkoukají.
Mluvíme o prevenci, přesto na šampionátu chybí kvůli zranění dost hvězd. Mají úrazy něco společného? Rio Ferdinand, Robben, Drogba, Pirlo...
Těch zranění není statisticky víc, než jsme měli před světovými šampionáty 2006 nebo 2002. Jen se týkají hráčů, kteří jsou mediálně atraktivní. Ale víte, co mě překvapuje? Že si některé týmy zvolily před startem mistrovství vyhecované přátelské zápasy. Třeba Mozambik proti Portugalsku, to byl přece boj. Uprostřed Johannesburgu, přišlo 40 tisíc lidí. Pro Mosambik to byl svátek, hráči to vzali prestižně. Trenéři by měli přemýšlet. Brazilci hráli spíš pouťáky, aby si v klidu zahráli, zatančili. Doufám, že si to do příštího mistrovství trenéři uvědomí. Pozor, to však není názor FIFA, ale můj.
Zdraví hráčů mohou výrazně ochránit rozhodčí. Máte na ně páky?
Samozřejmě. Spolupracujeme s komisí rozhodčích. Jdeme krok za krokem. Faul zezadu? Červená karta. Faul loktem nebo skluzy ze strany a zezadu? Totéž. Stejně jako fauly, kdy je noha nahoře a nejde na míč, nýbrž na kotník nebo koleno. To musí přestat! Když se to povede, budeme redukovat množství zranění minimálně o třetinu. Proto i tady na mistrovství mají rozhodčí jasný úkol: být ke všemu, co vede ke zranění, naprosto nekompromisní.
Co když nebudou?
Máme systém, že v Curychu se hned po každém zápase zpracují okamžiky, v nichž se přihodilo zranění. Ty sekvence nám pošlou a my pak můžeme přímo ukázat, jak reagoval rozhodčí. Pokud se jen mluví, je to málo. Až když to ukážete, tak to má smysl. My přece chceme fotbal léčit.
