"Na začátku sezony jsem se ocitl v základní sestavě, ale mně ani týmu se nedařilo. A trenér Habanec začal po několika kolech točit se sestavou, tím pádem jsem z ní vypadl," líčí svůj úpadek.
Ještě pak chodil na hřiště jako střídající hráč. "Nakonec jsem se vytratil úplně. A i když se trenér se mnou nebavil, začal jsem cítit, že o mě nejeví zájem."
Ladislav Martan
Tušil, že v zimě se něco bude dít. V prosinci ho trenér kontaktoval a oznámil mu, že už nemá o jeho služby zájem.
Skončil tím Martanův paradox: loni v zimě totiž po úspěšných testech dal Slovácku překvapivě košem. Až v létě kývl.
A teď košem dostal on. "Mrzí mě to. Nečekal jsem, že se vrátím takhle brzo," nezapírá. Ke svým osmi ligovým startům z Liberce přidal dalších sedm.
Na jaře by rád pomohl do první ligy Varnsdorfu, po podzimu třetímu. "Ale to je hodně dlouhá cesta," chápe. "Bude to ještě ohromně těžké, je spousta kol před námi."
Ligové zkušenosti by Martan mohl přenést i do svých jarních výkonů. "Bojovnost a nasazení je v obou soutěžích obdobné, akorát v 1. lize je míň prostoru a času na práci s balonem, fotbalisté jsou o něco zkušenější a rychlejší," porovnává čtyřiadvacetiletý Martan.
Podzimní výkony Varnsdorfu bedlivě sledoval. "Na kluky jsem se těšil. Oni se už v průběhu prosince doslechli, že se vrátím, v kabině mě přijali v pořádku," děkuje, ale místo v sestavě si automaticky nenárokuje: "I když jsem byl jen půl roku pryč, kluci to slušně rozjeli. S návratem do základní jedenáctky to nebudu mít vůbec lehké. Samo mi to do klína určitě nespadne, musím si flek vybojovat."
Martan je rád, že zůstal trenér Frťala. "Odmítl několik ligových nabídek. Asi cítí, že se z týmu dá vymáčknout víc. Uvidíme, co v létě. Jestli se posuneme dál, anebo zda se dál posune sám trenér."
