Pětatřicet tisíc fanoušků v kodaňské aréně Parken jásalo a bouřlivě slavilo. Domácí hráči zdolali Rakousko 1:0 a stali se po Němcích druhým týmem, který si zajistil místenku na šampionát v Kataru.
Jako jediní v Evropě si zatím udrželi stoprocentní bilanci. V listopadu už můžou dohrát skupinu F proti Faerským ostrovům a ve Skotsku naprosto bez nervů.
„Těžko popsat, jak suverénní jsme po celou dobu byli. Na tenhle tým můžeme být hrdí,“ uvedl trenér Hjulmand.
To tedy!
Nemusíme příliš zdůrazňovat, jak silný dánský příběh je. Bylo poněkud symbolické, že před úterním postupovým střetnutím převzal celý tým ocenění Fair play za pomoc při záchraně spoluhráče Christiana Eriksena.
Jak dánským fotbalistům na Euru pomáhá Eriksenovo srdce |
„Ten den jsme ukázali, kým jsme a na jakých hodnotách si náš tým zakládá,“ konstatoval kapitán Simon Kjaer.
Jsou to už čtyři měsíce, co usměvavý záložník zkolaboval při úvodním duelu Eura s Finskem přímo na trávníku. Právě v Parkenu bouřící tribuny najednou s hrůzou oněměly. Totéž diváci u televizních obrazovek. Strašlivé okamžiky nakonec nevyústily v tragédii, Eriksen se po resuscitaci na hřišti probral a pak držel parťákům palce z nemocničního lůžka.
Tenhle moment inspiroval senzační dánské tažení turnajem. Seveřané i bez největší hvězdy dokráčeli až do semifinále, kde je zastavila v prodloužení Anglie.
Kdo je málo známý šéf dánské lavičky Hjulmand? Psycholog. Kamarád. Trenér |
Svěřenci kouče Hjulmanda, charizmatického workoholika a vyznavače ofenzivního fotbalu, který dbá na mezilidské vztahy a díky citlivému přístupu ho kabina zbožňuje, na heroické výkony navázali i v rozjeté kvalifikaci o světový šampionát.
Dominovali, po výhrách přicházely výhry, k tomu spousta nastřílených branek - víc zvládli jen Nizozemci (o dvě) - i precizní defenziva.
„O takových úspěších můžete vždy jen snít. Je to bláznivé. Je to velká věc pro mě, pro tým, pro dánský fotbal a pro celou zemi,“ rozplýval se záložník Pierre Emile Höjbjerg.
„Urazili jsme velký kus cesty, ale jsme stále hladovější,“ doplnil ho Kjaer. „Máme partu, v které je neskutečně zdravá atmosféra. Tahle skupina hráčů se chce neustále zlepšovat a může dokázat velké věci.“
Při Eriksenově absenci se fotbalový svět učí jméno Mikkela Damsgaarda, teprve jedenadvacetileté ofenzivní naděje, která zaujala jeho místo. Důležitou roli v kláních o MS sehrál i stejně starý Andreas Skov Olsen nebo o rok starší Jonas Wind.
Mládí vpřed vyvažuje vzadu zmíněný Kjaer, ostřílený stoper, jehož výkony na klubové i reprezentační úrovni (a snad i způsob, jakým se podílel na Eriksenově záchraně) mu vynesly zařazení na třicetičlenný seznam kandidátů na Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa.
I to je dokladem, jak obdivuhodně se Dánové vypořádali s tíživou situací, která je postihla na turnaji elitních evropských mužstev. A proto teď semknutá fotbalová rodina s velkým předstihem vyhlíží souboje s nejlepšími týmy celého světa.
Čeho může Dánsko příští rok v Kataru dosáhnout?
