Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kulič: Za nároďák se na hřišti musí umřít

4 2006
Praha - Pod levým okem mu svítí fialová modřina. "Dostal jsem od obránce loktem, ale nic to není," mávne Marek Kulič rukou. Třicetiletý mladoboleslavský útočník však zasvítil především výkonem v kvalifikačním zápase proti Walesu, byť gól nedal. "Přišla mi spousta gratulací k výbornému výkonu. To člověka potěší," poznamenal.

Po zápase se mu vždycky špatně usíná.

"Ale tentokrát to bylo ještě horší. Byl jsem tak unavený, že jsem si na noc nedal ani pivko. Bolela mě hlava."

Trenér Brückner říkal, že jste hrál nad svou fyzickou kapacitu.
Chvílemi jsem popadal dech, ale za národní mužstvo musí člověk umřít. Byl to strašně náročný zápas, strašný fofr, pořád nahoru dolů, šlo se na krev. Ale když se vyhraje, tak se únava vstřebává dobře.

Co nejvíc vyčerpává?
Asi sprinty. Letíte dopředu, pak hned zpátky. Chtěl jsem si chvilku orazit, ale to nešlo. Zase jsem musel rychle dopředu a zpátky.

Čtvrt hodiny před koncem jste střídal. Řekl jste si o to?
Sám ne, ale trenér na mně poznal, že toho mám dost. Zkazil jsem dvě přihrávky. Když jsem šel dolů, měl jsem toho plné zuby.

V útoku jste nastoupil s Kollerem. Jak se vám s ním hrálo?
Dino je vynikající fotbalista, co si budeme povídat. Teď to ale měl hodně těžký, hráli na něj chytře, zdvojovali ho. Ale míče mi sklepával dobře, akorát že já jsem párkrát zaspal a pak mi ta vteřina k míči chyběla.

Přesto vás diváci vyhlásili hráčem zápasu. Cítíte se už stabilním členem národního mužstva?
Když člověk nastoupí v základu a ještě nehraje špatně, tak si místečko trošičku upevní.

Hrajete v životní formě. Je to tak?
Myslím si, že určitě. Ale jak jsem v zápase jezdil, tak mi pak chyběla větší síla v soubojích a nevycházely mi to moje kličky. Třikrát jsem byl pozdě na přední tyči, kam jsem měl na centry nabíhat. A navíc jsem nedal šanci.

Měl jste ji řešit jinak?
Mohl jsem udělat ještě dva tři kroky a pak teprve střílet.

Ani jste nevypadal, že byste byl nervózní.
Dvě hodiny před zápasem nervozita přišla, cítil jsem to v nohách. Ale pak už to bylo v pohodě.

Jak chvíle před zápasem trávíte?
Hrajeme karty. Já, Karel Piták, Marek Matějovský a Štajny. Hrál s námi Tomáš Zápotočný, ale moc mu to nešlo. Jo, zaplatil nováčkovkou daň a dost peněz, tak ho vyměnil Jirka Štajner. A Honza Koller by chtěl hrát taky, ale zatím musí zůstat na čekačce.

Díky reprezentaci teď budete známý i v Evropě. Myslíte na zahraniční angažmá?
Kéž by to vyšlo. Chtěl bych jít ven, něco vydělat a zabezpečit rodinu. Ale třeba Turecko, kam teď chodí od nás hodně kluků, by mě moc nelákalo. Mám rodinu, dvě malé děti a tam je šílený blázinec.

Marek Kulič střílí na branku Walesu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze