Česká fotbalová reprezentace vstupuje do kvalifikace o účast na mistrovství Evropy 2008 sobotním duelem s Walesem v Teplicích, příští týden ve středu nastoupí Brücknerovi svěřenci v Bratislavě proti domácímu Slovensku.
A současné tréninky reprezentačního celku napovídají, že dvojici útočníků vytvoří Koller nejspíš s Kuličem.
Jak se na zápas, v němž pravděpodobně půjdete na hřiště od začátku, těšíte?
Kdybych se dostal do základní sestavy, bylo by to fantastické. Ale při trénincích se zkoušejí i jiné varianty než jenom já s Kollerem.
Ale dejme tomu, že na hřišti budete s Kollerem skutečně vy. Jak si vyhovujete?
Což o to, naše spolupráce vypadá dobře. On ze vzduchu míče fantasticky sklepává a já se snažím co nejrychleji naučit, jak na tyhle jeho míče nabíhat. Zkrátka, on souboje neprohrává a já jsem zase rychlý. Chtělo by se mi říct - ideální dvojice.
Vlastně na tomto místě nahrazujete zraněného Milana Baroše. Kdybyste se s ním měl srovnat, co byste řekl?
To přece nejde. Já jsem Kulič a Baroš je prostě Baroš.
Ale vy jste ve třiceti přece jen zkušenější než o šest let mladší Baroš.
Jaképak zkušenější. Těch zkušeností má víc právě Baroš, který odehrál tolik těžkých zápasů, že mně se o nich nejspíš už vždycky bude jen zdát. Co třeba jeho triumf v Lize mistrů. Zkrátka, Barošovy zkušenosti se s těmi mými vůbec nedají srovnávat.
Jenže v nadcházejících kvalifikačních zápasech ho jistě dobře nahradíte.
Když nastoupím, tak se o to budu moc snažit. Ale jak říkám, vedle Kollera neexistuju jen já. Zkouší se to i s Lafatou a Štajnerem.
Jak si vysvětlujete, že jste se do národního mužstva dostal až v tak fotbalově pokročilém věku?
Nehrál jsem v mužstvech, která by se pohybovala na předních místech tabulky. To přišlo až teď v Boleslavi, navíc se mi začalo dařit i střelecky. Ale stejně jsem byl z té srpnové nominace na Srbsko hodně překvapený.
Vzhledem k tomu, že se Srbskem se prohrálo, neříkal jste si, že jste si za národní mužstvo zahrál poprvé a naposled?
To ani ne. Je fakt, že zápas to byl nepovedený. Ale já za tu poslední půlhodinu, co jsem byl na hřišti, snad nic nezkazil. A v novinách byly ohlasy na můj výkon příznivé. Tak jsem doufal, že pozvánku ke kvalifikaci dostanu.
Pokud proti Walesu půjdete od začátku, budete hodně nervózní?
Já moc nervózní nebývám nikdy. Ale je fakt, že nastoupit za národní mužstvo poprvé od začátku a ještě k tomu v kvalifikaci, to člověka běžně nepotkává. Takže úplně v klidu bych jistě nebyl. Ale věřím, že by to ze mě brzo spadlo.
A cítíte se na tu základní sestavu vůbec?
To jako myslíte, jestli si troufám? Samozřejmě, že ano. Už nejsem tak vyjukaný, jako když mi bylo dvacet.
Trenér Brückner si hráče často zve k osobním pohovorům. Takové sezení teď před kvalifikací jste jistě absolvoval i vy.
Samozřejmě. S trenérem jsem seděl jak společně s Markem Matějovským, tak i sólo. Vyložil, co si od nás představuje, po mně pan Brückner chce, abych se pohyboval hlavně kolem šestnáctky a do ní na míče nabíhal. Víc ale k těm pohovorům neřeknu. Takové podrobnosti vždycky zůstávají jen mezi trenérem a hráčem.
Domníváte se, že letošní náramně vydařený rok vám pomůže k zahraničnímu angažmá?
To doufám. V Boleslavi mi případný zimní odchod slíbili. A já jsem přesvědčený, že jsem v tomhle klubu letos odvedl tak čtyři sta procent toho, co ode mě požadovali. Na druhou stranu jsem měl podobné sliby i v jiných klubech a nakonec jsem vždycky musel zůstat. Tak bych chtěl věřit, že v Boleslavi tyhle sliby plní."
