Rychlý brejkový útočník, to je nejvýstižnější a nejstručnější charakteristika Pavla Kuky. Byl velkou oporou pražské Slavie, odkud zamířil do velice sledované bundesligy. Nejúspěšněji si počínal ve svém prvním působišti v mužstvu 1. FC Kaiserslauten, méně vydařené bylo jeho angažmá v 1. FC Nürnberg a více zřejmě čekal i od přestupu do VfB Stuttgart.
V národním týmu odehrál 79 utkání a nastřílel 26 gólů. Podílel se na stříbrných medailích české reprezentace na mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996. Je členem Klubu ligových kanonýrů časopisu Gól. Na jeho hru jsou rozporuplné názory. Jedni mu vyčítají velké množství neproměněných příležitostí, jiní obdivují, jak snadno se do šancí umí dostat. V poslední době nastupuje v národním mužstvu většinou jako střídající hráč. Stejně tomu bylo i v posledním přípravném utkání před EURO 2000 v Norimberku proti domácímu Německu, kdy střídal v 50. minutě a o čtyři minuty později vyrovnal parádním gólem na 1:1.