Je to ten obránce, kterému jen o fous unikla nominace na mistrovství Evropy jedenadvacítek, kde český tým získal zlato? "Teď už se cítím dobře, na žádné kontroly nechodím, byl jsem se podívat v Drnovicích na trénink. Doktor říkal, že snad ještě budu smět hrát fotbal," poví ještě. To je všechno, co je ochoten o události z konce listopadu říct.
Tehdy jím řízené auto se třemi spoluhráči z třetiligových Drnovic narazilo střechou do stromu. Kubica měl těžký otřes mozku, kvůli kterému si z bouračky nic nepamatuje, a lékaři v Brně krátce bojovali o jeho život. Drnovický kolektiv tenkrát ovládla úzkost. A navíc údiv - Kubicu všichni znali jako pohodového třiadvacetiletého muže, který s pitím a disciplínou neměl problémy.
"Ale cítili jsme, že se zachoval jako blbec. Ještě štěstí, že nikoho nezabil," řekl tehdy drnovický brankář Ladislav Kollár. Nyní zvládne fotbalista ranní rozcvičku, běhat ještě nesmí. Dva ze tří jeho spolujezdců při nehodě už trénují, třetí se připojí v dohledné době. Jsou to poměrně mírné dopady havárie, při níž automobil přesáhl stopadesátikilometrovou rychlost.
Neštěstí vyvrcholilo, když řidič přehlédl značení křižovatky ve tvaru písmene T, vyletěl z vozovky a po přetočení ve vzduchu napálil do stromu. "Jak to vlastně všechno bylo? Tohle si při otřesu mozku nemohu pamatovat," opakuje talentovaný fotbalista.
Cítí se dotčený publicitou, kterou mu tehdy média věnovala. Nevystupoval v nich jako kladný hrdina. Aby také ano: policie zjistila, v době nehody měl v krvi alkohol. Kubica může za ublížení na zdraví dostat pokutu, ale také jít do vězení. "Nezlobte se, ale já o tom nechci mluvit," říká dnes. Možná prý nastane čas, kdy bude ochotný říct svůj názor.
Tvrdí, že ani ve svých myšlenkách se k osudnému večírku nechce příliš vracet. "Raději myslím dopředu," vypraví ze sebe nakonec.
