"Sám bych to tam asi dlouho nevydržel. Jeden Nigerijec utekl. Tahle destinace je jen pro otrlé povahy," myslí si Kratochvíl, který loni hrál v Kladně.
Do Kazachstánu se vydal v létě hlavně kvůli penězům. "Podmínky jsou tam tak třikrát lepší než v české lize," porovnává. Jenže nebyly to vůbec lehké čtyři měsíce. "Ještěže tam byl Dan Břežný.
Jeli jsme tam bez agenta, smlouvu nám předložili v azbuce, byla to divočina." A to i na hřišti. Někdy tam docházelo k bizarním scénkám. "Je tam obrovská korupce. Všude," říká Kratochvíl.
"S kupováním zápasů se tam setkáváte pořád. Viděl jsem to sám: šéf klubu přijde v průběhu zápasu k lajně, zavolá si kapitána, řekne mu částku a ten ji přetlumočí rozhodčímu.
Kdo má peníze, má titul." Karaganda skončila třetí, což je největší úspěch v historii klubu.
"První trojka dostává od státu víc peněz. Sponzoři v Kazachstánu do fotbalu peníze nedávají. Proto jste tam pod velkým tlakem. Když se klukům před naším příchodem moc nedařilo, hned bylo dusno. Museli jít do místních dolů. Byli 300 metrů pod zemí mezi dělníky, lezli tam prý po čtyřech, aby si uvědomili, jak se mají dobře," popisuje Kratochvíl, kterému klub ještě dluží 15 tisíc dolarů (asi 265 tisíc korun).
Ze začátku bydleli s Velebou na báze, která byla přímo na stadionu, pak dostali byt, ale moc zábavy si stejně neužili. "Karaganda je čtvrté největší město, ale je tam jenom nový obchodní dům s bowlingem a kulečníkem, jinak nic.
Když vyjedete za město, zase nic. Ani auto nepotkáte. Žít tam déle, zblázním se. Je to jiné než na Západě, v Kazachstánu je to chaos," popisuje Kratochvíl, který navíc moc nehrál. "Ze začátku jsem nastupoval, ale během čtyř měsíců se protočili tři trenéři. Poslední byl Gruzínec a nestavěl nás."
Cizinci to mají v Kazachstánu těžké. Místní je berou jako nevítanou konkurenci. "Je to jiná mentalita. Když nehrají, tak kašlou na tréninky, jsou urážliví, snadno se nechají vyprovokovat. Pod novým trenérem znervózněli, aby nepřišli o místo, a pomlouvali nás," tvrdí Kratochvíl.
"Pavel Veleba šel třeba za kustodem, aby mu dal rukavice, a on na to, aby si je šel koupit. Druhý den je tam vesele rozdával Kazachům." Bez rukavic se v téhle zemi neobejdete.
"Jeden den je tam hezky, druhý den sněží. V sobotu hrajete v plus 18 stupních, ve středu v minus 17," směje se Kratochvíl.
Přesto je prý v Kazachstánu fotbal na vzestupu. "Technicky jsou na tom velice dobře, ale vůbec je nezajímá nějaká taktika. Trénink spočívá v tom, že hrajete dvě hodiny fotbal," diví se Kratochvíl.
"Pak se dostanou do evropských pohárů a mají problémy. Ale první tři týmy by se v české lize neztratily. Teda mít kvalitního trenéra."
