Po třech letech usedl na trůn Brazilec, v roce 2002 pózoval se Zlatým míčem Ronaldo.
Pak trofej putovala k fotbalistům, kteří pocházejí z východní Evropy: k Nedvědovi z Česka a Ševčenkovi z Ukrajiny.
Ronaldinho je jubilejním padesátým vítězem ankety, kterou vedle Nedvěda vyhrál ještě jeden Čech, v roce 1962 Josef Masopust.
I teď byla v padesátičlenné nominaci dvě česká jména, ale mezi špičku v hlasování nepronikla.
Petr Čech z Chelsea, kterého novináři ze všech zemí Evropy vybrali podruhé, překonal rekordy v anglické lize v neprůstřelnosti. Ale brankáři bývají v podobných anketách ve stínu. Celkově obsadil čtrnácté místo se sedmi body, mezi gólmany byl však nejlepší.
"Osobně bych volil spoluhráče Franka Lamparda," řekl gólman Čech pro ČTK.
Poosmé byl v nominaci Pavel Nedvěd, záložník Juventusu, ale neměl tak výjimečný rok jako předloni, kdy vyhrál. Loni byl sedmý, letos třiadvacátý s jedním bodem.
V roce bez velkého turnaje kraloval Ronaldinho. S Barcelonou vyhrál španělskou ligu a na konci června se spoluhráči z reprezentace tancoval s velkou stříbrnou trofejí po vítězství v Poháru FIFA.
Je také velkým favoritem na titul Fotbalista roku, kterého volí reprezentační trenéři a kapitáni.
Na Ronaldinha se krásně dívá. S lehkostí kličkuje, připravuje šance a střílí góly.
"Jsem šťastný, že dávám lidem radost," prohlásil na slavnostním večeru.
Před týdnem ve šlágru španělské ligy proti Realu Madrid dal dvě branky po úchvatných sólech přes několik protihráčů. A madridské publikum, které rivala z Barcelony nenávidí, mu vestoje tleskalo.
Ronaldinho je nenapodobitelný. Často to vypadá, že si jen přišel zahrát fotbal na plácek. Kličky, zasekávačky, narážečky, přesné pasy, góly. A pořád s úsměvem.
"Je to jediný hráč, který má v mužstvu volnost," přiznává Frank Rijkaard, trenér Barcelony.
Ronaldinho je po Rivaldovi a Ronaldovi teprve třetím Brazilcem, který prestižní ocenění získal. Dlouho totiž novináři mohli volit jen evropské fotbalisty. Poté bylo hlasování rozšířeno na všechny hráče, kteří působí v Evropě.
Na slavnostní ceremoniál, kterým provázela slovenská modelka Adriana Sklenaříková-Karembeu, byli pozváni všechni žijící držitelé trofeje.
Z 34 jich přijelo 26 včetně vítěze z roku 1962 Josefa Masopusta, který si chvíle na pódiu užíval vedle Portugalce Eusébia či mohutným potleskem přivítaného Alfreda di Stéfana. Pavel Nedvěd se pořadatelům omluvil.
Pořadí: 1. Ronaldinho (FC Barcelona/Braz.) 225 bodů, 2. Lampard (Chelsea/Angl.) 148, 3. Gerrard (Liverpool/Angl.) 142, 4. Henry (Arsenal/Fr.) 41, 5. Ševčenko (AC Milán/Ukr.) 33, 6. Maldini (AC Milán/It.) 23, 7. Adriano (Inter Milán/Braz.) 22, 8. Ibrahimovic (Juventus/Švéd.) 21, 9. Kaká (AC Milán/Braz.) 19, 10. Eto'o (FC Barcelona) a Terry (Chelsea/Angl.) 18, ...14. Čech (Chelsea/ČR) 7, 23. Nedvěd (Juventus/ČR) 1.
Přehled vítězů Zlatého míče:
1956 - Stanley Matthews (Blackpool; Anglie),
1957 - Alfredo di Stéfano (Real Madrid, Španělsko),
1958 - Raymond Kopa (St. Remeš, Real Madrid; Francie),
1959 - Alfredo di Stéfano (Real Madrid, Španělsko),
1960 - Luis Suárez (FC Barcelona/Inter Milán; Španělsko),
1961 - Omar Sívori (Juventus Turín, Itálie),
1962 - Josef Masopust (Dukla Praha; Československo),
1963 - Lev Jašin (Dynamo Moskva; SSSR),
1964 - Denis Law (Manchester United; Skotsko),
1965 - Eusébio (Benfica Lisabon; Portugalsko),
1966 - Robert Charlton (Manchester United; Anglie),
1967 - Florián Albert (Ferencváros Budapešť; Maďarsko),
1968 - George Best (Manchester United; Severní Irsko),
1969 - Gianni Rivera (AC Milán; Itálie),
1970 - Gerd Müller (Bayern Mnichov; NSR),
1971 - Johan Cruyff (Ajax Amsterdam; Nizozemsko),
1972 - Franz Beckenbauer (Bayern Mnichov; NSR),
1973 - Johan Cruyff (FC Barcelona; Nizozemsko),
1974 - Johan Cruyff (FC Barcelona; Nizozemsko),
1975 - Oleg Blochin (Dynamo Kyjev; SSSR),
1976 - Franz Beckenbauer (Bayern Mnichov; NSR),
1977 - Allan Simonsen (Borussia Mönchengladbach; Dánsko),
1978 - Kevin Keegan (Hamburger SV; Anglie),
1979 - Kevin Keegan (Hamburger SV; Anglie),
1980 - Karl-Heinz Rummenigge (Bayern Mnichov; NSR),
1981 - Karl-Heinz Rummenigge (Bayern Mnichov; NSR),
1982 - Paolo Rossi (Juventus Turín; Itálie),
1983 - Michel Platini (Juventus Turín; Francie),
1984 - Michel Platini (Juventus Turín; Francie),
1985 - Michel Platini (Juventus Turín; Francie),
1986 - Igor Bělanov (Dynamo Kyjev; SSSR),
1987 - Ruud Gullit (AC Milán; Nizozemsko),
1988 - Marco van Basten (AC Milán; Nizozemsko),
1989 - Marco van Basten (AC Milán, Nizozemsko),
1990 - Lothar Matthäus (Inter Milán; Německo),
1991 - Jean-Pierre Papin (Olympique Marseille; Francie),
1992 - Marco van Basten (AC Milán; Nizozemsko),
1993 - Roberto Baggio (Juventus Turín; Itálie),
1994 - Christo Stoičkov (FC Barcelona; Bulharsko),
1995 - George Weah (AC Milán; Libérie),
1996 - Matthias Sammer (Borussia Dortmund; Německo),
1997 - Ronaldo (FC Barcelona/Inter Milán; Brazílie),
1998 - Zinedine Zidane (Juventus Turín; Francie),
1999 - Rivaldo (FC Barcelona; Brazílie),
2000 - Luis Figo (Real Madrid; Portugalsko),
2001 - Michael Owen (FC Liverpool; Anglie),
2002 - Ronaldo (Inter Milán/Real Madrid; Brazílie),
2003 - Pavel Nedvěd (Juventus Turín; Česká republika).
2004 - Andrej Ševčenko (AC Milán; Ukrajina)
2005 - Ronaldinho (FC Barcelona; Brazílie).
