Jste hodně zkroušený?
Věříte do poslední chvíle, ale tady to bylo hodně těžké. Honit záchranu v italské lize, to nejde.
Zvláštní konec sezony. Se Slavií máte titul, s Regginou sestupujete.
Aspoň je to fifty fifty. Spadlo se s Českými Budějovicemi, spadlo se s Regginou. Zase mám dva tituly se Slavií. Je to vyrovnané.
Jaký pocit převažuje?
Jsem hráč Regginy, vnímám to, co se děje kolem. Měli jsme párkrát návštěvu v tréninkovém centru. Očekávám, že fanoušci přijdou zase, tvrdé jádro. Svůj hněv obracejí na celé mužstvo, nevybírají si.
Jak taková návštěva tvrdého jádra na tréninku vypadá?
Hodně živá konverzace, gestikulace. Zkušenější hráči i prezident s nimi komunikují, divočina. Jednou se musela volat policie, aby je vyvedla.
Takže vám naštvaní fanoušci obracejí auta na střechu?
Nějaké škrábance a takové srandy na autě mám, ale nevím, jestli je to od fanoušků. I doprava je tady trochu divoká.
Říkal jste, že by vám mohl vyhovovat italský životní styl. Vyhovuje?
Není to tady tak kamarádské jako v Česku. Nevysedává se u kafe, to ani nemůžete. Za půl vteřiny ho vypijete, to je jako panák. Tréninky jsou odpoledne, pořád se někam létá. Je to jiné.
Ale Itálie vám zase sedí jako vyhlášenému módemanovi, ne?
Možností je víc, není to tak předražené jako v Česku. Ale kluci tady chodí na ty odpolední tréninky v teplákách, moc to neřeší.
Pojďme ke Slavii. Jak jste sledoval její jarní cestu za titulem?
Dennodenně. Volal jsem si s klukama, nejvíc s Dušanem Šventem. V mobilu mám internet, takže jsem vždy při snídani četl, co se píše.
A byl jste v klidu?
Jo, byl. Nepochyboval jsem o tom, že to kluci dotáhnou. Ten duben se jim nevydařil, stejně jako loni. Je pro Slavii nějaký zakletý.
Není vám líto, že jste přišel o mistrovské oslavy?
Zažil jsem si to minulý rok. Teď jsem se rozhodl jít jinou cestou. Plakat nebudu. Zápas na Žižkově jsem sledoval on-line, doma po tréninku.
Chystáte se na oslavy do Edenu?
Četl jsem, že se po Liberci něco bude dít. Doufám, že mi to vyjde.
Nelitujete svého odchodu?
Ne, to nejde. To, co jsem se tady naučil, mi už nikdo nevezme. Je to zkušenost, výborná liga, kterou jsem si osahal. Můžu z toho čerpat dál a ještě to prodat.
Co je na italské lize jiné?
Občas koukáte, jak skvělí hráči se nevejdou do sestavy. Kvalita je jinde. A taky nás trenér Jarolím učil hrát na jeden nebo dva doteky, rychlý centr do vápna. Tady platí: čím složitější, tím lepší. (směje se) Hráči jsou technicky někde jinde, dovolí si, hrají hodně na sebe.
Vy jste ze začátku hrál, ale v závěru už vůbec. Proč?
Měl jsem problémy se zády, pak se to nějak doklepalo beze mě. Tady se málokdy hrálo ve stejné sestavě. To je na delší povídání. Jih je specifický, já si zvyknul za tři měsíce.
Co s vámi bude v létě? Zůstanete?
Sedneme si a vyhodnotíme si to. Teď je na to brzy, času je mraky.
