Kowalík si boj o záchranu nepřipouští

Uherské Hradiště - Za poslední rok a půl nastoupil fotbalový útočník jen dvakrát v základní sestavě ligového týmu. A z ligové branky se naposledy radoval 12. srpna 2003. Tenhle zapomenutý střelec že se má stát spasitelem 1. FC Slovácko?, napadne mnohé. Jenže Kowalík, který přichází z Teplic na půlroční hostování s možností opce, je rozený kanonýr.

V dresu Synotu, jak se klub z Uherského Hradiště dřív jmenoval, se stal před třemi lety díky 16 gólům nejlepším kanonýrem celé ligy.

Jenže v srpnu téhož roku odmítl prodloužit smlouvu, která mu měla vypršet v prosinci, a klub v tu chvíli přestal s Kowalíkem počítat.

"Už se k tomu nechci vracet. Dlouho jsem pak nad tím přemýšlel a určitě jsem nějakou chybu udělal. Celá věc se měla řešit docela jinak," domnívá se 28letý útočník.

Byl jste nejlepším střelcem ligy. Pochopil jste tehdy postup klubu?
Hlavně jsem nic podobného nečekal. Když mě vyřadili z kádru, dost mě to zarazilo. S vedením jsme to už ale nerozebírali. Nevysvětlili mi, proč se tak rozhodli. Já jsem si stále hodně přál, abych se jednou vrátil zpět. V sousedním Starém Městě už delší dobu žiju. I když jsem si tehdy nedovedl můj návrat představit, pak se toho v klubu moc změnilo. Teď v tom nevidím problém.
 
Odešel jste do Teplic, pak hostoval v Brně, ale trápila vás zranění, že?
Potkalo mě jen jedno těžší zranění. V Teplicích jsem podstoupil jen artroskopii, po které jsem byl za čtrnáct dní zdravý. Jenže v Brně jsem si pak přetrhl přední křížový vaz, což bylo zranění na půl roku.
 
Moc jste toho teda neodehrál. Teď jste zcela v pořádku?
Už na konci podzimu jsem na sobě necítil jakýkoliv problém. Předtím mě koleno bolelo, navíc bylo po plastice dost ztuhlé. Ale teď už jsem zase v plné síle.
 
Nemáte ani strach jít do tvrdších soubojů?
Zpočátku jsem se nemohl úplně opřít do balonu, ale už jsem fit.
 
Pověstná zarputilost a důraz v šestnáctce vám zůstaly?
O tom jsem přesvědčený.

V Teplicích jste se mohl těšit na Ligu mistrů nebo Pohár UEFA. Proč jste se rozhodl odejít?
Už nejsem nejmladší, a proto musím přemýšlet trochu jinak. Potřebuju dostat větší šanci, víc prostoru. V Teplicích jsem příležitostí moc nedostal a po dohodě s trenérem Marečkem je mé hostování ve Slovácku tím nejlepším řešením.

Letos vás čeká boj o záchranu. Nemáte z něj obavy?
O záchranu se bude bít spousta mužstev. Ale myslím, že Slovácko má takový kádr, který by se sestupu neměl bát. Tým je natolik zkušený, navíc v trenérech má takové osobnosti, že by měl hrát na daleko vyšších příčkách. Boj o záchranu, nad tím vůbec nepřemýšlím, ani si ho nepřipouštím.