"Šmíca je výborný člověk i fotbalista. Pokud by nemohl hrát, byla by to velká ztráta. Doufám, že se uzdraví," říkal ještě minulý týden záložník Tomáš Rosický.
Neuzdraví.
A trenér Karel Brückner přiznává, že ztrácí muže výjimečných okamžiků: "Zvlášť v současném fotbale, kdy je ve hře stále méně prostoru a času. Že bude Vláďa chybět, to je pro nás velká škoda."
Pamatujete, jak Šmicrova střela poslala reprezentaci ze základní skupiny za stříbrem na mistrovství Evropy 1996? Šmicer se trefil na všech třech posledních Eurech, což je rarita.
Jeho gól zásadně ovlivnil i poslední baráž o MS proti Norsku. Nemusel hrát v elitní jedenáctce, přesto byl žolíkem. Když trenér potřeboval zvýšit aktivitu nebo změnit hru, sahal po chlapíkovi s číslem 7.
Mnozí Šmicrovi vyčítají, že se v zakončení chová zbrkle a kazí spoustu šancí, ale poslední dva roky se to změnilo. Šmicer se stal mazákem, s Liverpoolem vyhrál Ligu mistrů, v Bordeaux našel klid a ve 33 se cítil na vrcholu.
Důležitá byla i jeho ofenzivní univerzálnost: mohl hrát na obou krajích zálohy, zvládl by i roli útočníka.
Reprezentace musí nahradit osobnost, jež za 81 zápasů dala 27 gólů.
"On byl naše štístko, to nejsou jen slova. Spoléhali jsme na něj," přiznal obránce Zdeněk Grygera.
Kromě výjimečných chvilek při zápasech byl Šmicer platný i mimo hřiště. Smíšek, pozitivní muž. Držel partu. "Věřím, že na hřišti ho nahradit dokážeme, ale jeho povaha nám chybět bude," řekl brankář Petr Čech. "O mistrovství světa se pral celý život, je to pro něj osobní tragédie."
Také pro média byl Šmicer vděčný. Když ostatní neměli náladu mluvit, on předstoupil a utlumil napětí, postavil se i nepříjemným věcem.
Patřil do staré dobré party, díky níž z Česka vyrostl v posledních 10 letech světový tým. Bude chybět. Teprve šampionát ukáže, jak moc. "Ale všimněte si, že nemluvím v minulém čase," tvrdí trenér Brückner. "Šmicer stále patří do mužstva. Až se uzdraví..."