O tom, jak výraznou stopu zanechal ve fotbalovém Varnsdorfu, svědčí i anketa na stránkách jeho bývalého klubu. Hlasující v ní vybírají nejúspěšnějšího trenéra za posledních deset let a Aleš Křeček je jejím aktuálním lídrem. Až za ním jsou Stanislav Procházka, Zbyněk Busta či nynější kouč druholigového týmu Zdeno Frťala.
„Snad už anketa brzy skončí, abych si vítězství udržel. Ale mám širokou rodinu, tak mi to snad pohlídají,“ vtipkoval Aleš Křeček, jenž nyní vede prvoligový slovenský Ružomberok.
Sledujete průběžné výsledky ankety o varnsdorfského kouče desetiletí?
Hlavně moje děti to sledují, průběžně mě informují. Těší mě to, společně jsme s týmem lidí za rok udělali kus práce a někam to posunuli, jsem rád, že jsem se toho mohl účastnit.
A jak jste se zapsal v Ružomberku?
Za sebe říkám, podzim byl úspěšný. Tým jsem vedl devět zápasů a prohráli jsme jediný. Jen pár domácích remíz mě mrzí. K úplné spokojenosti chybí tak dva body. Ale i tak se držíme v kontaktu se špičkou a pohárovými příčkami. Teď bude záležet hlavně na jarním vstupu.
Jaké má Ružomberok ambice?
Pohárové. Když postoupíme do Evropy, bude se mé angažmá hodnotit jako úspěšné.
Máte v týmu nějaké české hráče?
Jirku Skaláka, kterého znám z nároďáku a je ze Sparty. Teď jsme udělali Patricka Oboyu, který sice není Čech, ale působil třeba v Mostě. A dál je tu brankář Dych. Naopak skončil Krbeček, neprodloužila se mu smlouva.
A zajímáte se ještě o nějaké další hráče z Česka?
Český trh znám pořád víc než slovenský, takže se rozhlížím. Ale jednání s kluby či konkrétními hráči nedopadla dobře. Momentálně nikdo v hledáčku není, ale může dojít k překvapení.
V Ružomberku působilo už hodně českých trenérů. Jaké tam mají jméno?
Vděčím jim za to, jakou tu prošlapali cestičku. Bičovský, Komňacký, který tady vybojoval titul, Bílek, Straka... česká stopa je velká, je na co navazovat.
Dá se srovnat zázemí Ružomberku s varnsdorfským?
Hřiště a tréninkové podmínky, to je zhruba stejné. Rozdíl je v tom, jaký je v Ružomberoku servis pro mě i pro tým. Stará se o to mnohem víc lidí, v tom je to o stupeň výš. A hráči ve slovenské první lize jsou výš než v české druhé lize.
Dokdy máte smlouvu?
Končí mi 30. června. Opce je být do 3. místa. Když se to povede, bude se to brát jako úspěšné angažmá. A je šance, že bych tu dál působil. Začátek máme těžký, čtyři ze šesti zápasů hrajeme venku. Máme Žilinu, Trnavu. Úvod napoví.
Jste daleko od domova. Jak se vídáte s rodinou?
Jezdí za mnou. Mám školní děti, nechci je vytrhávat z jejich prostředí. Přijedou na jarní prázdniny, jinak jednou za měsíc. Je to stejné, jako když jsem byl ve Varnsdorfu. Teď to mám domů 330 kilometrů, předtím to bylo 315.
Na soustředění v Nymburku jste si zahráli i s Varnsdorfem. Sledujete, jak se mu daří ve druhé lize?
Jsem ve spojení s asistentem kouče Hradiským i se šéfem Gabrielem. Zajímám se o tým hodně, voláme si i během utkání. Budu jim vždy fandit a držet palce, Varnsdorf navždy zůstane ve mně. Vím, že mají za sebou docela úspěšný podzim. 19 bodů je relativně dost, podle mě problémy se záchranou mít nebudou.
Nepřemýšlel jste o tom, že byste vzal do Ružomberku někoho z Varnsdorfu?
Byl jsem ve spojení se záložníkem Rudnytskyym, ale kluby se nedohodly na odstupném. Je tam víc fotbalistů, co mají kvalitu. Třeba Hikspoors. Je to zrovna gólový typ hráče, který nám chybí, i když máme v týmu nejlepšího střelce soutěže Masaryka.
